Na jednoho hazardního hráče připadá osm blízkých osob, které jsou zasažené situací spojenou s jeho hraním a závislostí. Společnost Podané ruce nově nabízí pomoc všem devíti. Otevírá proto večerní skupinová setkávání zaměřená na osoby, které jsou hráčům nejblíže. První z nich startuje v Olomouci příští rok v lednu.
Nový program je součástí aktuální kampaně Osm ku jedné, která si klade za cíl informovat veřejnost o problematice patologického hraní a o tom, jak nejbližší okolí hráče může pomoci při řešení téhle složité situace. „Právě rodina a partneři jsou klíčem k úspěchu. Bez jejich motivace a podpory nemají hráči šanci vyhrát zpět svůj život,“ říká Lukáš Hrubý, odborný ředitel Společnosti Podané ruce, a dodává, že jeho organizace ve stejné době nabídne individuální, párové nebo rodinné konzultace patologickým hráčům, kteří se chtějí zbavit své závislosti.
Podle lékařských odhadů je v populaci až 1,2 procenta patologických hráčů. A jejich počet stále roste. V přepočtu na počet obyvatel Olomouckého kraje se jedná o 6300 lidí ohrožených tímto typem závislosti. Chování patologického hráče negativně ovlivní podle statistik dalších osm osob. V Olomouckém kraji tedy může pomoc potřebovat na 50 tisíc lidí. Tu mohou dostat díky specializovaným službám Centra komplexní péče v Olomouckém kraji.
Centrum dosud nabízelo služby zaměřené primárně na hráče. „Nově chceme klást důraz na propojení rodinných vazeb, na společná setkání. Pokud ale bude chtít klient samostatné sezení, není to problém. Anonymita je ve všech případech samozřejmostí,“ potvrzuje vedoucí centra Lukáš Franc.
Služby nabízí jeho centrum po celém regionu, své pobočky má kromě krajského města také v Zábřehu, Prostějově a Přerově. Klienti absolvují individuální terapeutická setkání, skupinové terapie i dluhové poradenství, včetně případného vyřízení insolvence. Odborníci z olomouckého centra komplexní péče jsou připraveni pomoci zhruba sto dvaceti klientům ročně. Násobeno osmi jedná se o více než tisícovku lidí z Olomouckého kraje, které tyto služby za rok zasáhnou.
„Pracujeme ambulantně, což znamená, že klienti za námi na konzultace či terapie docházejí. Průměrná doba léčby je pak pět měsíců. Ale může to být i výrazně déle, každý případ je jiný,“ doplňuje Franc.
Mezi dřívější klienty Centra patřil i pan Stanislav, který se závislosti díky odborné pomoci zbavil. Léčit se začal, když byl kvůli své složité situaci spojené se hraním v podmínce. „Došlo mi, že je to nesmysl, že člověk nemůže vyhrát, že to je vždycky jenom dílčí výhra. A i když něco vyhraje, nakonec skončí jako poraženej. Už jsem nechtěl dál zatěžovat rodinu a shánět někde peníze. Chtěl jsem začít žít zase normálně, protože předtím jsem měl život pěknej,“ přiznává Stanislav. Nejdůležitější pro něj bylo uvědomit si, že je „závislák“ a že se chce léčit. Jeho druhou výhrou byla opora v rodině. Ta ho ani přes dluhy nezavrhla.
„Dnes mám vnuky, jednomu synovi pomáhám na baráku, s druhým chodím sportovat. Jsem spokojenej,“ říká vyléčený hráč. Než s konzultacemi začal, míval psychické problémy, byl nervózní, hrozila mu exekuce i vězení. Podle něj je klíčové se v podobné situaci nebát hledat pomoc a zeptat odborníka. A také neodkládat to. I v tomto případě platí: čas jsou peníze.
Za poslední dva roky byl mezi patologickými hráči zaregistrován mírný nárůst jejich počtu. Alarmující je i fakt, že jich přibývá ve věkové skupině do 18 let.
