Stopy 7000 let starého jídla z období neolitu objevili vědci na povrchu pravěké keramiky z jižního Balkánu. Ukázalo se, že naši předci si pochutnávali na jídlech s vepřovým masem, moukou a divokými rostlinami. Na výzkumu se podíleli odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Archeologové, chemici a biologové z Itálie, Makedonie, Jihočeské a Západočeské univerzity a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci analyzovali stopy na keramických pekáčích objevených na počátku šedesátých let minulého století u Ochridského jezera na hranicích Makedonie a Albánie. Mezi roky 5200 až 5000 před naším letopočtem se zde nacházely takzvané nákolní osady.
Z jednoho z keramických pekáčů se podařilo odebrat několik centimetrů velký zlomek spálené organické hmoty. Vědci mimo jiné zjistili, že ve spečené hmotě byly takzvané hyfy mikroskopických hub, což naznačuje, že pravěcí zemědělci své nádoby nečistili příliš pečlivě.
Díky tomu imunologická analýza v několika vzorcích prokázala přítomnost denaturovaných proteinů vepřového masa. "V archeologické literatuře dosud koloval názor, že se neolitické pekáče od Ochridského jezera využívaly k pečení ryb. Tato logická úvaha se odvíjela od oválného tvaru pekáčů a polohy nákolní osady Ustie na Drim při severním břehu Ochridského jezera. Analýza vzorků však tuto hypotézu nepotvrdila," vysvětlil Lukáš Kučera z katedry analytické chemie přírodovědecké fakulty v Olomouci.
Je proto téměř jisté, že pekáče pravěcí lidé používali oro různá jídla. Pokrmy s vepřovým masem, moukou a divokými rostlinami jsou tou nejpravděpodobnější variantou. Podobné jídlo se dodnes v Severní Makedonii připravuje pod názvem selské maso a je velmi oblíbené.
Mikroskopická analýza ukázala, že v pokremch byly divoké rostliny z čeledi liliovitých a rodů bér a orobinec. Vědci také narazili na škrobová zrna, která ukazují na přítomnost cereálií. To potvrdil i nález zlomku chlupu larvy rušníka obilního, brouka, který škodí především zásobám obilí a mouky.
„Velice přínosná byla chemická analýza vzorků pomocí plynové chromatografie ve spojení s hmotnostní spektrometrií. V řadě vzorků byla identifikována velká řada sloučenin, z nichž nejvýznamnější byla detekce cholesterolu. Tato látka byla ve vysokých koncentracích nalezena v jamkách na dně pekáčů a připečených vrstvách na vnitřní stěně,“ podotkl Kučera.
Výsledky mezinárodního výzkumu publikoval prestižní chemický časopis Molecules ve speciálním čísle Applied Analytical Chemistry.
„Při výzkumu byla vůbec poprvé v takovém rozsahu využita kombinace chemické a archeo-botanické analýzy. V archeologii se nám tak otevírají úplně nové možnosti, o kterých se nám nedávno ještě ani nesnilo,“ konstatoval Jaromír Beneš z Jihočeské univerzity.
Současné analytické metody jsou totiž mimořádně citlivé a přesné. Vědci tak mohou posunovat hranice poznávání života prvních evropských zemědělců a odhalovat prastaré kořeny balkánské kuchyně.
Středa, 12. května 2021, 06:50
Při průzkumu plochy budoucího parkoviště v areálu přerovské nemocnice archeologové našly stopy prvních zemědělců z neolitu. Na místě vykopali například neolitickou keramiku nebo kusy kamenných nástrojů. Za unikátní považují drobnou zlatou keltskou...
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
