Spolek Hanácký Jeruzalém s podporou radnice uložil v ulicích města Prostějova další Kameny zmizelých za oběti holocaustu. Olomoucká Drbna postupně přináší příběhy lidí, které budou kameny připomínat.
Jan Mládek bude mít káman na náměstí U Kalicha. "Jan Mládek byl zahradník, městský zastupitel a radní. Také byl významným sokolským činitelem, členem výboru Sokola II v Prostějově i jeho starostou, nakonec byl starostou sokolské župy prostějovské. Zatčen byl gestapem už v roce 1940. Následně byl deportován do koncentračního tábora v Dachau a do Osvětimi, kde byl v roce 1941 popraven. Kámen ukládáme nikoliv k místu jeho bydliště na třídě Legií 26, nyní Brněnská ulice, ale k budově Sokola II, jehož byl členem," uvedla členka spolku Hanácký Jeruzalém Jana Gáborová.
Jan Mládek se narodil 26. srpna 1881 v Prostějově v domě č. 82 na tehdejším Brněnském předměstí v rodině zahradníka Jana Mládka a jeho manželky Marie rozené Skalické. Vyrůstal v rodině společně s mladším bratrem Jaroslavem.
Pocházel z rodu zahradníků a na tuto tradici navázal. Zahradníkem byl už jeho dědeček Vojtěch Mládek, dědečkův bratr Josef a otec Jan. Otec Jan Mládek zemřel 4. června 1895 na tuberkulózu.
Rodina bydlela v domě na tehdejší třídě Legií č. 26 naproti kostela sv. Cyrila a Metoděje. Po náhlé smrti otce převzal zahradnictví, které se nacházelo u hřbitova, syn Jan.
Kromě toho byl Mládek členem Živnostenské strany v Prostějově a v letech 1919 až 1923 byl za tuto stranu zastupitelem a zároveň i členem rady města. Na starosti měl hospodářský a později stavební referát. Od roku 1936 byl členem dozorčí rady městského hřbitova a zahradnictví.
"Mládek byl také nadšeným, obětavým a aktivním sokolským činitelem. Od roku 1902 byl členem jednoty Sokol II v Prostějově a řadu let byl členem výboru Sokola, kde zastával funkci pokladníka, vzdělavatele a starosty jednoty Sokol II. Inicioval například zakoupení pozemku pro letní cvičiště za Kollárovou ulicí. Pracoval také v V. okrsku a nakonec jako starosta sokolské župy prostějovské. Župu vedl v nelehkém období v letech Mnichova a okupace," popisuje Gáborová.
Jako funkcionář Sokola byl Mládek 8. října 1941 v rámci Akce SOKOL zatčem. Šlo o represivní akci proti celému Sokolu v souvislosti s úředním zákazem činnosti na jaře roku 1941 a následným rozpuštěním Sokola 12. října 1941. Celkem bylo zatčeno 28 funkcionářů prostějovské sokolské župy. Jan Mládek byl deportován do koncentračního tábora v Dachau. Zahynul v roce 1942 v Osvětimi.
Členové Sokola si Mládka vážili jako obyčejného, skromného a upřímného člověka. V almanachu „Svým nesmrtelným“ vydaném prostějovskou sokolskou župou v roce 1948 o něm stojí: „Bratr Jan Mládek – jaký to byl krásný člověk vzhledem i povahou. Jeho výrazná hlava s krátce přistřiženými vlasy, dobrýma očima a milým úsměvem na tváři nevymizí nikdy z paměti těch, kdož ho znali, tím spíše, že s výsledky jeho dobré sokolské práce se stále a stále setkáváme.“
Jeho jméno je uvedeno na pamětní desce věnované umučeným a popraveným členům Sokola v předsálí sokolovny na Skálově náměstí v Prostějově, na pamětní desce v budově radnice a v sídle České obce sokolské na nádvoří Tyršova domu v Praze. Jeho jméno nese také nový park v Okružní ulici v Prostějově, jméno je Mládkovy sady.
Mládek původně bydlel v domě č. 26 v Brněnské ulici. Dnes už dům neexistuje, kámen zmizelých byl proto položen u budovy Sokola II na náměstí U Kalicha 2, kde byl členem.
Neděle, 27. června 2021, 16:08
Tento čtvrtek bude spolek Hanácký Jeruzalém s podporou radnice ukládat v ulicích města Prostějova další Kameny zmizelých za oběti holocaustu. Olomoucká Drbna postupně přinese příběhy lidí, které budou kameny připomínat.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
