Spolek Hanácký Jeruzalém s podporou radnice uložil v ulicích města Prostějova další Kameny zmizelých za oběti holocaustu. Olomoucká Drbna postupně přináší příběhy lidí, které kameny připomínají.
Kámen zmizelých za Roberta, Martu a Mirjam Sonnenmarkovy je v Kollárově ulici 7 v Prostějově, což je poslední adresa, odkud Marta a Mirjam odcházely do transportu. Dříve celá rodina žila v domě v ulici Aloise Krále 9, tehdejší Jeronýmově ulici.
"Doktor Sonnenmark byl advokát, dlouholetý zastupitel a člen rady města a byl také předním představitelem zdejší Židovské obce a předsedou spolku Místní skupina sionistická. Jako významný veřejný a spolkový činitel byl v rámci akce Albrecht I. zatčen a deportován společně s dalšími jednadvaceti prostějovskými občany 1. září 1939 do sběrného tábora do Štěpánova u Olomouce," popisuje Jana Gáborová ze spolku Hanácký Jeruzalém.
Následovalo vězení v Brně a koncentrační tábory v Dachau a Buchenwaldu a nakonec v Osvětimi-Březince, kde byl Robert Sonnenmark 25. listopadu 1942 zavražděn. Jeho manželka a dvanáctiletá dcera byly 8. července 1942 deportovány do Terezína, odtud do Osvětimi, kde byly 19. října 1944 rovněž zavražděny.
Robert Sonnenmark se narodil 21. března 1888 v židovské rodině v rakouském Hohenau. S manželkou Martou rozenou Huberovou se usadil v Prostějově, kde měl v domě číslo 23 v ulici Vápenice advokátní kancelář. S rodinou bydlel v domě v Komenského ulici 24, později v Jeronýmově ulici 9, nyní Aloise Krále. Měli dvě děti, syna Petra, narozeného v roce 1926, a dceru Mirjam, narozenou 1932.
Sonnenmark patřil k významným prostějovským židovským politickým činitelům. Po čtyři volební období byl zastupitelem města a členem rady v letech 1924 až 1939.
"Zpočátku kandidoval za Židovskou národní stranu, ve volbách v roce 1936 za Spojené židovské strany. Jako radní měl na starosti referát komunikací a železnic a právní referát magistrátu. Od roku 1936 byl také členem komise pro postavení Masarykova pomníku v Prostějově," uvedla Gáborová.
Sonnenmark byl také členem židovské obce a předsedou spolku Místní skupina sionistická. 17. února 1939 jako zástupce Židovské obce jednal s vedením města ohledně prodeje starého židovského hřbitova v Prostějově. Židovská komunita tehdy prodej odmítla z náboženských důvodů.
V dubnu 1939 Sonnenmarkovi starosta města Prostějova Jan Sedláček sdělil, že z příkazu gestapa se nesmí jako člověk židovského původu účastnit schůzí zastupitelstva, rady a dalších orgánů města a byla mu udělena dovolená na dobu neurčitou.
Jako člen vedení prostějovské Židovské obce byl Robert Sonnenmark zatčen 1. září 1939 v rámci zatýkací akce gestapa v protektorátu s názvem Albrecht I. Celkem bylo tehdy zatčeno 22 Prostějovanů, z toho 11 Židů. Mezi nimi byli členové židovské obce, advokáti, lékaři, obchodníci a továrníci.
Sonnenmark byl odvezen do sběrného tábora ve Štěpánově u Olomouce, který se nacházel v objektu administrativní budovy bývalých železáren. 8. září 1939 byl odtud autobusem státních drah odvezen do Brna a následně vlakem do koncentračního tábora v Dachau. 26. září 1939 byl naložen do dobytčího vagonu a deportován do koncentračního táboru v Buchenwaldu.
Podle vzpomínek jeho spoluvězně, prostějovského středoškolského profesora a regionálního historika Vojtěcha Janouška si zde Sonnenmark prožil hotové peklo.
„Tělesné bití, odstřelování při překračování demarkační čáry na pracovištích, uvazování na stromy, honění poklusem v těžké práci, hladovky trvající i několik dnů, plánovité hladovění, které mělo za následek pokles váhy, u některých až pod 50 kg, odpírání lékařského ošetření v nemoci, zpívání jednotvárných buchenwaldských písní zesměšňujících Židy. Židé jako ostatní dostali jen ráno čaj s kouskem chleba, v poledne čaj s kouskem chleba a margarín, a to ne vždy. To vše podlamovalo zdraví židů, tělesně chřadli a umírali. Duševně se však statečně drželi. Ačkoliv některým esesáci denně bitím zkrvavili hlavy, nepodlehli depresi z beznadějné budoucnosti a nezoufali si,“ uvedl Janoušek.
Od roku 1942 byl Sonnenmark vězněn v Osvětimi, kde byl 25. listopadu 1942 v Osvětimi-Březince zavražděn. Z rodiny se zachránil jen syn Petr Ruben Sonnenmark, který se v říjnu 1939 odstěhoval do Palestiny. Žil v Tel Avivu a potom v USA v Boca Raton na Floridě, kde 22. listopadu 2010 zemřel.
Jméno Roberta Sonnenmarka jako radního města je připomenuto na pamětní desce v přízemí prostějovské radnice.
Neděle, 11. července 2021, 15:50
Spolek Hanácký Jeruzalém s podporou radnice uložil v ulicích města Prostějova další Kameny zmizelých za oběti holocaustu. Olomoucká Drbna postupně přináší příběhy lidí, které kameny připomínají.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
