Málo který den je spojen s takovým množstvím tradic a zvyků, jako právě Štědrý den. Řada lidí je během Vánoc striktně dodržuje, jiní zůstávají jen u šupiny v peněžence. Stále více lidem stačí pouze to, že vánoční tradice pravidelně dodržuje Jiří Kodet v oblíbené komedii Pelíšky. Jaké tradice jsou tedy spojené právě s Vánocemi. Olomoucká Drbna přináší jejich přehled.
Pravděpodobně nejoblíbenější část Štědrého dne, kterou dodržuje drtivá většina lidí. Pro děti je večeře posledním bodem před rozbalováním dárků. Naopak pro rodiče je prostřený stůl znamení, že letos vše klaplo.
Tradičně se má skládat z rybí polévky, kapra a bramborového salátu. Lidé si však tradiční menu velice často přizpůsobují svým potřebám a chuti. Kromě kapra se tak na stole často objevuje i losos, řízek nebo vinná klobása.
Vánoční večeře má svá pravidla, které už tak striktně nedodržují. U stolu se prostírá jedno místo navíc. Zároveň by od prostřené tabule neměl nikdo vstávat, dokud nedojí poslední člen rodiny. Pověra praví, že ten, kdo vstane dřív, u něj příští rok sedět nebude.
Jak rozříznout jablko, aby se ukázala hvězdička? Otázka, kterou si klade kdejaký dospělák. I krájení jablka je zvyk, který většina Čechů dodržuje. Jablíčko se krájí vždy po štědrovečerní večeři. Hvězdička uprostřed předvídá zdraví a štěstí v rodině. Naopak křížek nebo červ předpovídá nemoc nebo úmrtí.
Po vzoru Jirky Kodeta v komedii Pelíšky už dnes olovo lije málo kdo. Pokud chtějí rodiny tuto tradici dodržovat, koupí si předem připravené sety, které jsou daleko komfortnější. Navíc obsahují všechny potřebné nástroje i stručný návod.
Do nádoby s vodou stačí vylít roztavené olovo. Z odlitku se pak dotyčnému věští budoucnost. Každý z členů rodiny si může odlitek vyložit po svém.
Lodičky ze skořápek vlašských ořechů jsou zábavou hlavně pro děti. Podle pranostiky dokážou předpovědět budoucnost. Je však třeba, aby si každý svou lodičku vyrobil sám. Sám ji musí pustit i na vodu.
Na vodu by se tak mělo pustit tolik lodiček, kolik je v rodině členů. Pokud se nějaká z lodiček vzdálí, půjde její „kormidelník“ do světa. Zbytek rodiny by měl podle tradice zůstat pospolu.
Kapří šupinu dává většina lidí pod talíř během večeře automaticky. Přinášet by měla peníze a hojnost. Po večeři by se měla přendat do peněženky, kde má vydržet až do příštích Vánoc.
Jak už ale bylo řečeno, některé rodiny kapra vyměňují za řízek – z něho dostanete šupinu jen hodně stěží. Stejně jako v případě setů na lití olova jde v dnešní době koupit i samostatná kapří šupina.
Parazitická rostlina, po které je o Vánocích sháňka. Podle pověsti má dva hlavní úkoly. Pokud se pod jmelím dva políbí, přinese jim štěstí a lásku. A pokud někomu jmelí darujete, ochrání ho to před nemocí.
Někteří křesťané tvrdí, že bylo původně stromem, ze kterého vyrobil Josef kolébku pro Ježíška. Později byl údajně ze stejného stromu vytvořen i kříž, na kterém byl ukřižován. Strom studem uschl a rozpadl se na větvičky. Tím, že lidem nosí štěstí, se údajně snaží odčinit svou vinu.
Vánoční strom je tradicí, kterou si málo kdo dokáže odpustit. Ať už strom z plastu, ukradený v lese, poctivě koupený nebo v květináči… Drtivá většina rodin nějakou z těchto podob doma má.
První opravdu masové rozšíření vánočních stromků v domácnostech nastalo až po I. světové válce. Zajímavostí je, že zpočátku se stromky nestavěly do speciálních stojanů, ale volil se jednodušší způsob – zavěšovaly se pod strop.
Betlém vyobrazuje narození Ježíška. V jeho středu mají být jesličky s miminkem, a kolem něj Marie s Josefem. Žádný betlém by neměl zapomenout na osla, vola, pastýře a Tři krále. V domácnostech se betlémy objevují v nejrůznějších provedeních.
Muzeum v Hořicích letos například vystavovalo betlém postavený z perníku. Na ten největší v kraji pak narazíme v Třebechovicích pod Orebem.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
