Čokoláda, peníze či alkohol. Symbolické vyšlehání dívek a žen pomlázkou a následná odměna představuje pro řadu lidí hlavní rozměr současné oslavy Velikonoc. Jak tyto svátky vnímali obyvatelé Hané v minulosti? Aktuálními i historickými lidovými tradicemi se detailně zabývá Josef Urban, kurátor Hanáckého muzea v přírodě v Příkazích na Olomoucku.
Oslava Velikonoc se částečně proměnila podle moderních zvyklostí. Jak se na Hané lišila příprava na tyto svátky v minulosti?
Například v devatenáctém století, kterým se často zabývám, byly přípravy o mnoho intenzivnější. Většina obyvatel byla silně věřících, a tak se dodržoval se čtyřicetidenní půst. Připravovali se na tento největší svátek, který byl ještě významnější než Vánoce. Důležitost tohoto období pak gradovala z Bílé soboty na Velikonoční neděli zmrtvýchvstáním Ježíše Krista.
Velikonoční pondělí se více slavilo až později?
Spoustu tradic a velikonočních zvyků máme zafixovány jako tradice, které mají určitou předkřesťanskou podobu. Je to vyjádření toho, jak se příroda probouzí a lidé mají radost a těší se na nový vegetační cyklus. Neděle se podle tehdejší víry měla slavit co nejvíce v duchovní rovině. A naopak pondělí už bylo věnováno světským radovánkám – mrskut, návštěvy děvčat a podobně.
Jaké tedy byly součásti oslav velikonočního období?
Vše začalo už popeleční středou, postupně se blížil pašijový týden. V něm si lidé připomínali poslední dny života, smrt a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Nejdůležitější byla pak zmíněná Velikonoční neděle. V protikladu pak už byla zábava Velikonočního pondělí.
Je to už takový přechod k oslavám jara?
Ano, je tam spousta takových prvků. Například pomlázka je symbol nového života a zeleně, která se probouzí. Má to svou předkřesťanskou tradici, mrskutem by ženy měly omládnout.
Existovala na Hané i nějaká symbolika pro počet prutů v pomlázce?
S tím jsem se nesetkal. Jediné pravidlo bylo, že si chlapci a muži museli uplést pomlázku sami. Kupovaná nebo dovezená pomlázka, tak to nefungovalo. Musela být na každý rok nová, aby vyjadřovala nový rozkvět a vegetační cyklus.
Jakou podobu měla v minulosti vykoledovaná odměna?
V drtivé většině se jednalo o zdobená vajíčka. Děvčata dávala chlapcům kraslice a drobné pohoštění. Když dala dívka koledníkovi červené vejce, tak to symbolizovalo lásku. Jak děti dnes dostávají různé čokolády nebo peníze, tak to v dřívějších dobách určitě nebylo.
Technik zdobení vajec je celá řada. Která je typická pro oblast Hané?
Hanácká kraslice by podle tradice měla být černá a ozdobená slámou. Tento materiál byl v úrodném regionu velmi častý a měl svou symboliku. Zlaté pásky ze slámy na tmavě zabarveném vejci vynikly a tvořily jasný kontrast.
Jakou podobu mají současné Velikonoce na Olomoucku?
Před pěti lety jsem se ve Vlastivědném muzeu v Olomouci věnoval výzkumu současných lidových tradic na Olomoucku. Například pomlázka se vyskytuje ve všech obcích, už to není tak, že by chlapi chodili po celé vesnici od domu k domu. Už se většinou chodí jen po známých nebo nejbližších sousedech.
Zvyky se postupně vyvíjejí.
Ano, zajímavou několikaletou tradici mají na mrskut v Mrsklesích. Je tam tradice, že do vybraných domů za děvčaty chodí parta chlapů, která po šlehání nežádá stužky, ale nějaký díl ženského spodního prádla. Dámy už vědí, co je čeká, takže to mají připraveno. Podprsenka nebo kalhotky putují na jednu velkou společnou pomlázku, kterou nese parta s sebou.
Využívají dívky v regionu možnost polévání chlapců vodou druhý den po pomlázce?
V krajině Hané jsem se s tím nesetkal. Občas mi o tom některý respondent řekl, že u nich funguje takzvaná oplátka. Na Olomoucku je to ale velmi ojedinělé, polévání vodou je častější třeba v oblasti Slovácka.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
