Středa 25. 2. 2026 | Svátek má Liliana
Obce v okolí Bečvy na Přerovsku bude před povodněmi chránit boční suchý poldr. Dohodli se na tom ministryně životního prostředí a ministr zemědělství. Analýza sice doporučila boční víceúčelovou nádrž, proti tomu však protestovali starostové nebo správa jeskyní. Obávali se zničení systému podzemních vod.
Vodní dílo Skalička bude chránit obce v okolí Bečvy na Přerovsku a desítky tisíc zdejších obyvatel před povodněmi. Analýza akademických pracovišť označila jako nejvhodnější variantu boční víceúčelovou nádrž, na druhém místě boční suchou nádrž. Ministerstva zemědělství a životního prostředí se nyní dohodly, že vládě doporučí suchou nádrž.
"Vodní dílo Skalička má sloužit jako protipovodňová ochrana sídel v Pobečví. Boční suchá nádrž zajistí požadovanou protipovodňovou ochranu a dokáže ovlivnit i souběhy povodní. Nemusí se kvůli ní zasahovat do pravobřežního území, ani přerušovat říční kontinuitu Bečvy," sdělil v tiskové zprávě ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
Také podle ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové (KDU-ČSL) je suchý poldr lepším řešením. "U Skaličky jsme se dokázali dohodnout na variantně suchého poldru, který plní funkci ochrany před povodní a zároveň nebude nijak zásadně zasahovat do přírodních podmínek tohoto místa, to je win-win opatření,“ řekla.
Pondělí, 6. prosince 2021, 20:47
Ministerstvo životního prostředí má tři desítky připomínek k multikriteriální analýze dlouho plánovaného vodního díla Skalička na Přerovsku. Ministerstvo zemědělství proto požádá vládu o posunutí termínu rozhodnutí o podobě tohoto vodního díla, aby...
Proti plánu na stavbu zaplavené nádrže se ostře postavili starostové z okolí a například také správa jeskyní.
"Trvale zatopená nádrž na první pohled vypadá jako přínosná, zadržuje přece vodu z povodní i v době sucha. V reálu však v plochém terénu vznikne ohromná obsypaná ohrada s utěsněnými hrázemi i dnem, což fatálně změní dosavadní průtok vody mocnými vrstvami štěrků v celé říční nivě. Ten reguluje hladinu studní i vývěry teplické kyselky. Celá struktura funguje jako komplexní systém, který trvalé zatížení zásadně naruší," strhala plán například vedoucí správy Zbrašovských aragonitových jeskyní Barbora Šimečková.
Analýzu dělali lidé z ČVUT, VUT a Akademie věd ČR, podporovalo ji především Povodí Moravy.
"Jde o odborné a nezávislé posouzení všech variant na základě vědeckých metod. Nemůžeme zpochybňovat nezávislost pracovišť, které s naším společným souhlasem navrhly metody, jak nejvhodnější variantu stanovit,“ komentoval závěry generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
