Pátek, 3. června 2022, 06:50
Arcibiskupský palác v Olomouci včera večer hostil slavnostní oceňování významných osobností a počinů za uplynulý rok. Ceny města se udělovaly už po pětadvacáté, třináctý ročník má za sebou vyhlášení Ceny za počin roku. Své návrhy na ocenění zasílali na radnici obyvatelé města.
Cena města, kterou uděluje zastupitelstvo na základě návrhů občanů a institucí, je oceněním významných osobností za jejich celoživotní práci nebo výrazný počin. Od roku 1998 ji získalo již více než 120 osobností a subjektů. Ceny jsou každoročně udělovány v kategoriích věda a výzkum, kultura, sport a společenský přínos. Další samostatnou kategorií je Cena za počin roku.
"Ocenění Olomouc uděluje od roku 1998 lidem, kteří jsou s městem spjati, zasloužili se o jeho zviditelnění a svou prací přispěli ke zlepšení života Olomoučanů," uvedla mluvčí olomoucké radnice Radka Štědrá.
Jako počin roku 2021 ocenilo olomoucké zastupitelstvo organizaci a pořádání festivalu Olomouc (o)žije, cena náleží pořadateli akce Štěpánu Havranovi. Jeho počin přilákal do ulic města tisíce lidí. Šternberský rodák a absolvent Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého se věnuje marketingu, ochotnickému herectví a pořádání nejrůznějších akcí.
Štěpán Havran v době po zrušení protiepidemických opatřeních přišel s myšlenkou uspořádat netradiční městský festival, který v lidech opět vzbudí spontánnost, dostane do ulic hudebníky, radost, jižanskou energii a pohodu.
Nápad vykrystalizoval v akci s názvem „Olomouc (o)žije“, kterou naplánoval a realizoval s kamarádkou Karolínou Bartoníkovou, za významné pomoci města Olomouc, odboru kultury a cestovního ruchu, Univerzity Palackého, projektu Zaparkuj, Letního kina, Long Story Short a mnoha dalších zapojených subjektů.
Přes 60 umělců nakonec hrálo v olomouckých ulicích nezištně pro radost sobě i lidem, bez nároku na honorář. Během večera mohli návštěvníci festivalu procházet centrem města a sledovat vystoupení desítek zpěváků, kapel a pouličních umělců přímo před kavárnami, vinárnami, bary a dalšími podniky.
Pondělí, 11. října 2021, 21:09
Šest osobností letos obdrželo Ceny města Prostějova. Mezi oceněnými jsou střelkyně, taneční mistr, režisér, fotograf, úspěšný hokejista nebo bývalá ředitelka nemocnice. Město Prostějov uděluje své ceny již od roku 2005.
Za svůj přínos pro oblast sportu nejen v Olomouci se stal laureátem městské ceny bývalý fotbalista, trenér a funkcionář SK Sigma Olomouc Jan Chladil. Fotbalu se věnoval téměř padesát let. V roce 1982 byl jako aktivní hráč u premiérového postupu olomouckého klubu do první ligy. Již během hráčské kariéry se věnoval i trenérské práci, devět let se pak věnoval svěřencům v rezervním týmu Sigmy.
Vedle trénování se začal pod jeho vedením postupně formovat technický úsek, který se staral o kvalitu klubových hřišť. V oboru fotbalového trávníkářství se postupně vypracoval i Jan Chladil. Pracovníci pod vedením Jana Chladila získávali poznatky i v zahraničí při cestách do Velké Británie, Německa či Nizozemska. Díky řadě zkušeností a zároveň i inovativnímu přístupu patří nejen trávník hlavní hrací plochy Androva stadionu již řadu let k nejlépe hodnoceným v České republice. V roce 2020 obdržel Jan Chladil Cenu za přínos českému fotbalu v modernizaci fotbalových hřišť a stadionů. Své dlouholeté působení v Olomouckém klubu ukončil 31. ledna letošního roku.
V oblasti kultury náleží v roce 2022 Cena města Olomouce akademickému sochaři Otmaru Olivovi. Jeho rodiče byli pronásledováni komunistickým režimem a také Otmara Olivu zatkla v roce 1979 StB a několik měsíců ho vyslýchala. O rok později si vyslechl rozsudek odnětí svobody na 20 měsíců, které strávil v plzeňské věznici na Borech.
Po návratu se olomoucký rodák stal praktikujícím křesťanem a víra dávala podobu jeho tvorbě, ateliér si vybudoval na Velehradě. Pro velehradskou baziliku Nanebevzetí P. Marie a sv. Cyrila a Metoděje navrhl a realizoval oltář. Jeho dílo tvoří i výzdobu papežské kaple Redemptoris Mater, jejíž součástí je i papežský trůn. Ke 20. výročí Jana Pavla II. vytvořil pamětní medaili.
Sedmdesátiletý Otmar Oliva vyzdobil na 200 zvonů a interiéry kostelů v Kyselovicích, Salaši, Svaté Hoře, v olomouckém chrámu Panny Marie Sněžné a kapli sv. Anny, v pražském kostele Panny Marie Vítězné a řadě dalších. Mezi jeho další významné práce patří několik slavných pomníků, pramen živé vody sv. Jana Sarkandra v Olomouci, oltář na Vřesové studánce v Jeseníkách a kříž na vrcholu Gerlachovského štítu.
Díla Otmara Olivy vlastní Vatikánské muzeum, Moravská galerie v Brně, Muzeum města Brna a galerie v Olomouci, Zlíně, Ostravě, Hodoníně a v Uherském Hradišti. Je držitelem Ceny Masarykovy akademie umění, Pamětní medaile třetího odboje, Řádu sv. Cyrila a Metoděje a titulu Rytíř české kultury.
Středa, 8. září 2021, 06:50
Bývalá ministryně zemědělství, loutkoherec, muzikant, malíř či historik budou novými nositeli Ceny města Přerova. Jejich seznam, který vycházel z návrhů obyvatel města, schválili přerovští zastupitelé. Medailí Jana Amose Komenského bude letos...
Cenu Olomouce za společenský přínos městu obdržel František Hanáček, člen Kněžské rady a svatomořický probošt. Přes Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích, Karvinou a Hlučínsko se dostal z rodného Slovácka až na Hanou. Už přes třicet let je František Hanáček duchovním správcem olomouckého chrámu sv. Mořice. Na začátku tisíciletí působil také v Dubu nad Moravou a na olomouckých farnostech na Nové Ulici a Nových Sadech.
Za dobu svého působení se probošt František Hanáček zasloužil o revitalizaci kostela sv. Mořice v centru Olomouce, který prošel několika rekonstrukcemi a opravami. Věnuje se také dalším akcím a událostem. Pořádá zájezdy poutníků do kostela ve Staré Vodě u Libavé, podporuje smíšený sbor ve chrámu sv. Mořice a je zakladatelem Festivalu vánoční hudby.
V oblasti věda a výzkum získala ocenění profesorka Ingeborg Fialová-Fürst, dlouholetá vedoucí Katedry germanistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Rodačka z Frýdku-Místku se v roce 1981 přihlásila na olomouckou univerzitu, kde vystudovala kombinaci bohemistika a germanistika. O šest let později emigrovala do Německa, kde Ingeborg Fialová-Fürst získala občanství a díky cestování poznala řada význačných osobností germanistiky.
Působila ve společnosti Roberta Musila a jako odborná asistentka na Sárské univerzitě v Saarbrückenu a na univerzitě v Klagenfurtu. V emigraci také postupně vykrystalizovala její specializace na pražskou a moravskou německou literaturu.
Do rodné země se vrátila v roce 1992, kdy se uvolnilo místo na katedře germanistiky v Olomouci, jejíž vedení o pět let později Ingeborg Fialová-Fürst převzala a ve funkci setrvala až do roku 2011.
V roce 2004 pod jejím vedením vznikl další velký projekt, olomoucké Centrum judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových, které se postupně stalo váženým výzkumným pracovištěm v oblasti židovských dějin v Čechách a na Moravě. Katedra judaistiky se dodnes aktivně podílí na pořádání festivalu Dny židovské kultury a hostí významné osobnosti z elitních univerzit. Profesorka Fialová je korespondující členkou Rakouské akademie věd a držitelkou několika významných zahraničních ocenění.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
