Živnostník Alois Kalábek z Prostějova, který byl v roce 1949 zatčen při pokusu o překročení státní hranice a následně zavražděn ve vyšetřovací vazbě, bude mít v rámci projektu Poslední adresa na domě svého posledního bydliště ve Svatoplukově ulici v Prostějově pamětní tabulku. Projekt připomíná oběti komunismu.
"Poslední adresa připomíná oběti, které připravil o život československý či sovětský komunistický režim, a to umístěním tabulky o velikosti 11 krát 19 centimetrů se základními údaji, jako jsou jméno, povolání, datum narození, zatčení a úmrtí, na dům, kde tato osoba žila, byla zatčena a domů se již nevrátila," popsala Edita Jiráková, vedoucí projektu Poslední adresa v Ústavu pro studium totalitních režimů.
Nenápadné tabulky připomínají osudy často zapomenutých obětí komunistického režimu, které byly po vykonstruovaných procesech popraveny nebo zemřely ve vazbě či vězení. Mottem je: Jedno jméno, jeden život, jedna tabulka. Projekt Poslední adresa je inspirován německým památníkem obětí holokaustu a jeho Kameny zmizelých, které připomínají oběti holokaustu.
Čtvrtek, 26. května 2022, 08:56
Patnáct Kamenů zmizelých za židovské občany Prostějova, kteří byli zavražděni za druhé světové války, uloží dnes spolek Hanácký Jeruzalém v ulicích města. Z více než dvanácti set zdejších Židů holocaust přežila pouze stovka. Transporty do...
Příběh živnostníka Aloise Kalábka začal už za první republiky, kdy byl jedním z prodavačů vyhlášeného železářství u Zahradníků na Pernštýnském náměstí v Prostějově. Kalábek byl šikovný, osamostatnil se a časem si dokonce koupil ojetý náklaďáček a později i osobní auto. "Dařilo se mu až do února 1948, kdy komunisté rázně zamávali nejen se všemi živnostníky. Kalábkovi znárodnili jeho obchod už v lednu roku 1949. On sám dostal místo ve znárodněné firmě Kovomat a dojížděl
do tehdejšího Gottwaldova," přiblížil osudy živnostníka prostějovský badatel Ivan Čech.
Kalábek měl ženu, syna a dceru. Syn Jiří odmaturoval s vyznamenáním na prostějovské obchodní akademii, ale nedostal doporučení na vysoké školy v tehdejším Československu, a tak zmizel do zahraničí, zřejmě do Rakouska a pak do USA. Rodinu to zdrtilo. Těžce zkoušený otec v listopadu roku 1949 začal přemýšlet o stejném kroku. Bohužel se mu to nepodařilo a byl zatčen.
Úterý, 3. března 2020, 16:30
Spisovatel, knihkupec, nakladatel a jeden z nejznámějších českých badatelů. Jméno Jiřího Padevěta netřeba představovat. Ředitel nakladatelství Academia ve svých knihách nejčastěji popisuje krvavá léta, která český národ zažíval. Právě tak se jmenuje...
Kalábek byl uvězněný ve vyšetřovací vazbě prostějovského soudu. Za pokus o útěk v únoru roku 1950 byli vězni tvrdě potrestáni, nejvíce domnělý vůdce vzpoury Kalábek. "Jeden z prostějovských dozorců ho tak zmlátil, že zůstal v bezvědomí, a předseda soudu, který byl nadřízený i veliteli věznice, dostal strach a nechal ho převézt do věznice v Olomouci, kde byl Alois Kalábek nalezen ráno 24. února 1950 mrtvý. Pohřeb se uskutečnil tajně a bez smutečního oznámení," popisuje tragický konec živnostníka badatel Čech. Kalábek dnes leží v rodinné hrobce na prostějovském hřbitově.
V roce 1968 a po roce 1990 se rodina snažila o rehabilitaci a prosazoval potrestání dozorce Emila Dobrého, který byl po vraždě přemístěn do severních Čech. Neustále se však vymlouval na špatný zdravotní stav, až zemřel nepotrestán. "Na stáří se do rodného Prostějova ovšem vrátil, a ve městě se s manželkou a dcerou své oběti potkával," popisuje neuvěřitelné okolnosti celého případu Ivan Čech.
Pamětní tabulka bude umístěna dne 22. června ve 13 hodin za účasti příbuzných Aloise Kalábka a zástupců Ústavu pro studium totalitních režimů na domě, kde bylo poslední Kalábkovo bydliště, ve Svatoplukově ulici 43 v Prostějově.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
