Tak trochu proti školskému systému se se svými klienty vydává pedagogická poradkyně Veronika Nevrlá z Olomouce. V hanácké metropoli si po letech praxe na učitelské pozici otevřela svou kancelář, kde rodičům a dětem pomáhá najít příčiny problémů ve škole. Řada trablů přitom podle ní nepochází od dětí, ale právě z rodinného prostředí či systému vzdělávání, který se příliš orientuje na známky a málo na propojení výuky s praktickým životem. „Rodiče chtějí jedničky, aby děti byly dobré. Postupně zjišťují, že učení není jen o výkonu a nějakým způsobem upouští páru. Je to proces třeba na půl roku,“ míní poradkyně, která aktuální poznatky poskytuje na přednáškách také školám a pedagogům.
Na Facebooku jsem si všiml pozvánky na přednášku nazvanou rodinná anamnéza. Co tento výraz v pedagogice představuje?
Termín anamnéza známe většinou ze zdravotnictví. V pedagogice je to také velice důležitý koncept, na základě kterého můžeme pracovat s dítětem. Ve školách se to ale moc nevidí. Mám za sebou jedenáct let ve školství a setkala jsem se s názory, že se nemají učitelé zajímat o to, jaké má dítě doma podmínky. Anamnéza tedy řeší to, jací jsou rodiče dítěte, jaký má třeba vztah se sourozenci a další záležitosti.
Je to tedy předpoklad pro dítě, aby se mohlo učit?
Přesně tak. Každý člověk se může učit jedině v okamžiku, kdy je v klidu. Pokud to není splněno, tak se nemůže vzdělávat a růst. Z některých rodin ale děti nechodí do školy v klidu. A my přece musíme vědět proč a co můžeme udělat pro to, aby to bylo lepší.
Přijde tedy klient a promluvíte si o tom, jak je to doma a co mají změnit?
Ano. Děti jsou odrazem svých rodičů, i když ti to neradi slyší (usmívá se). Zjišťujeme proč se dítě necítí dobře. Řekneme si, co podle mě způsobuje určité reakce. Rodičům, kteří přicházejí, jde hlavně o řešení problémů ve škole. Postupně pak přichází na to, že i to, co se děje doma, je důležité.
Středa, 15. června 2022, 17:21
Se začátkem června se rozběhly zápisy ukrajinských dětí do prvních tříd základních škol. Řadu nových žáků přijaly školy v Olomouckém kraji již v uplynulých měsících při jejich příchodu do regionu. Podle krajského radního pro oblast školství Aleše...
A umí to přijmout?
Ano, protože většina rodičů je výkonových. Chtějí jedničky, aby děti byly dobré. Na to slyší a postupně zjišťují, že to není jen o výkonu a nějakým způsobem upouští páru. Je to proces třeba na půl roku. Snažím se o to, aby děti neskončily v pedagogicko-psychologické poradně. Jejich práce si vážím, ale ne vždy je to potřeba. Navíc tyto poradny jsou extrémně přetížené.
V čem je vaše poradna jiná?
Pedagogická diagnostika zmapuje prostředí dítěte. Chodím i ke klientům domů. Zajímá mě, v jakém prostoru se dítě učí a hlavně také jací jsou rodiče. To je v případě, že má problém dítě. Někdy se stane, že má problém škola. A já s rodiči řeším komunikaci se školou. Instituce často nechtějí problémy řešit.
Zdůrazňovala jste potřebu klidu pro učení. Jak moc rozptylují dětí nové formáty sociálních sítí, které chrlí třeba patnáctivteřinová videa jedno za druhým?
Je to o pozornosti, kterou rodiče dávají dětem. Když jsou zaneprázdnění a dítěti dají na zabavení telefon. Už je spousta studií o tom, jak jsou mobilní telefony návykové. Rodiče musí věnovat dětem čas, nemusejí je přetěžovat spoustou výletů a podobně. Ale sednout si spolu, zahrát si deskovou hru nebo jít na chvíli ven. Možností je třeba v Olomouci spoustu. Nabádám klienty, aby děti učili praxí podle hesla schola experientia – škola zkušeností.
Neděle, 22. května 2022, 09:56
Moderní 3D software pomůže při výuce přírodopisu, zeměpisu, fyziky, chemie nebo geometrie na základních školách v Prostějově. Radnice se rozhodla, že koupí příslušnou softwarovou licenci a 3D brýle. Radní již schválili zadání zakázky za 700 tisíc...
Jde tedy o to ukázat dětem jiné možnosti, než je mobil?
Jasně. Většina klientů chodí na státní základní výkonově orientované školy. Málokterý učitel tam probíranou látku propojuje s praxí. Děti potřebují věci vidět a zažít. Existuje zážitková pedagogika, která je ale ještě něčím novým. Málo pedagogů do toho chce jít.
Musí se školy kvůli systému soustředit na výkon?
Paradoxní je, že nařízené to není. Mám za sebou roky ve školství, tak vím, že dost učitelům se bohužel nechce. Jsou pedagogové, kteří pro děti dělají úžasné věci, ale tolik jich není. Nejhorší je, že když přijde do školy učitel, který chce dělat zážitkovou pedagogiku, ale celá škola je výkonově orientovaná. Většina ho pak semele, nedají mu na to prostor.
Jaké problémy tedy nejčastěji s klienty řešíte?
Obecně se jedná o přístup k dětem se specifickými poruchami učení. Všechny děti potřebují individuální přístup. Když se vrátíme na začátek k rodinné anamnéze, tak zjistíme, že skoro všechny děti mají nějaký problém. Podpůrná opatření v učení se dávají třeba i žákům, kteří jsou z rozvedených rodin. Jsou tam děti, kterým třeba zemřel blízký člen rodiny. Škola dostane od pedagogicko-psychologické poradny pokyny, jak se k dítěti má přistupovat. Když se to nějak nedaří, tak pak přijdou za mnou jako klienti. Je to velice náročné, byla jsem třídní a z pětadvaceti dětí mělo čtrnáct nějaký takový problém.
To je složitý úkol.
Musíte se držet osnov. Všichni chtějí známky, aby byly v pořádku. Přitom to podporuje fixní nastavení mysli. Těším se na den, kdy se to zruší. Ještě mi nikdo nevysvětlil, proč to nejde. Vysvětlení, že se to tak dělá třicet let, pro mě není dostatečné.
Středa, 27. dubna 2022, 17:38
Nákladnou rekonstrukcí procházel v nedávné době areál olomouckého letního kina nedaleko centra města. Ikonické místo má už šest let na starosti jako provozovatelka Kateřina Švarcová, do obnovy zchátralého kulturního zařízení se přitom s přáteli a...
Nabízíte přednášky a konzultace také pro učitele. Mají tedy někteří zájem se zdokonalit?
Když jsem začínala, tak jsem obepisovala všechny školy na Olomoucku. A nikdo se neozval. Zeptala jsem se ředitelů škol, čím to je. A řekli mi, že učitelé to nečtou, takových e-mailů jim chodí spousta. Tak jsem začala chodit do sboroven a představuju sebe a svou práci. Učitelé také mají v každém období nějaký problém – je začátek roku, Vánoce, pololetí… Řekla jsem si, že na to nebudu brát ohled a budu dělat přednášky.
Řeší se i otázka začlenění ukrajinských dětí, které uprchly před válečným konfliktem. Jaká je pro ně vhodná cesta?
Jsou zasažené silným traumatem, které už budou mít napořád. I nucené stěhování může být pro dítě trauma, o to horší to je při útěku před válkou. Školy většinou pracují s psychologem, je důležité pracovat pomaličku a opatrně. Důležitá vlastnost učitele je empatie, aby se vcítily do dětí, které by chtěly být raději doma na Ukrajině. Je potřeba vytvořit bezpečné prostředí.
Jaké jsou na to metody?
Doporučuji třeba emoční nebo komunitní kruhy. To se také moc často nedělá. Po víkendu se přijde do školy, děti dostanou kartičky s obrázkem a napsanou emocí. A pak se pokládají nějaké otázky, třeba jak jste se cítili o víkendu? Děti to na obrázku ukážou a pedagog může zjistit, že se něco děje. Když se to nesleduje, tak se může stát, že dítě začne být agresivní, nemocné nebo se může stahovat do sebe. V Nizozemsku je emoční výchova běžná praxe.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Dobrý den chtěla sem poprosit o radu.Syn propadl z matematiky a to díky to že nezvládl učivo 7tridy a to díky distanční výuce i přístupu třídní učitelky.
