Prostějov podpoří knihu o statečném státním zástupci Doleželovi, kterého ve vězení týrali komunisté

V noci z 23. na 24. února 1948 tehdejší StB spustila Akci justice a pozatýkala všechny, kteří se podíleli na vyšetřování takzvané Krčmaňské aféry. Pro státního zástupce Františka Doležela z Prostějova, který vedl vyšetřování, si StB přišla ve 4.15 ráno.

Ve svých pamětech Doležel později zaznamenal průběh věznění. "V policejní vazbě jsem se nacházel do října 1953 bez jakéhokoliv styku s mojí rodinou. Navzájem jsme o sobě vůbec nic nevěděli. Byl jsem po mnoho dnů držen v temnici bez jakéhokoliv větrání. Byl jsem uvržen do cely, kde byla zakrvácená okna, a musel jsem se přikrývat krví prosáklou dekou. Musel jsem chodit od 6. hodiny ráno do 22. hodiny večer v úmyslně rozbitých pantoflích ze sisalu, který se zařezával do chodidel. Krvácel jsem a kulhal, ale zastavit jsem se nesměl a sundat pantofle jsem taky nesměl," popisoval. Běžné bylo ponižování, bití, hlad a nedostatek vody.

Vždy po několik dnů navíc dozorci Doležela drželi v temnici v naprosté izolaci od okolního světa s okovy na rukou i na nohou jako ve středověku a nutili ho ležet na kamenné dlažbě. A nejen to. Komunisté se ho báli natolik, že ho i ve věznici nutili žít pod cizím jménem. Byl František Dobiáš, soukromý úředník z Prostějova.

"Své pravé jméno jsem nesměl nikomu říci pod hrozbou uvržení do okovů. Tím se stalo, že mě má rodina vůbec nemohla po celá ta tři léta nalézti, a to i když pátrala u strážných. Nikdo totiž neznal moje jméno a teprve v září 1953 na přímý zákrok pana presidenta Ant. Zápotockého jsem byl nalezen a předán zpět," napsal Doležel. Například na osobní kartě v zemském archivu bylo u jména František Doležel z roku 1950 zaznamenáno pouze to, že se přestěhoval do Prahy. Tím se patrně myslela věznice na Pankráci. 

Živnostníka Kalábka komunisté zavraždili ve vyšetřovací vazbě. V Prostějově bude mít pamětní tabulku

Středa, 15. června 2022, 12:49SpolečnostProstějovsko

Živnostník Alois Kalábek z Prostějova, který byl v roce 1949 zatčen při pokusu o překročení státní hranice a následně zavražděn ve vyšetřovací vazbě, bude mít v rámci projektu Poslední adresa na domě svého posledního bydliště ve Svatoplukově ulici v...

Doležel několikrát putoval také na vězeňské oddělení do Bohnic, kde musel podstupovat různé lékařské experimenty. "Několikrát tam za mnou přišel podpor. Martinů, jednou i s prokurátorem, a ptal se, zda se již doznám. Tam mně byla dána svěrací kazajka a byl jsem uvázán po několik dní na postel. Za několik dnů nato jsem byl dopraven zpět na Pankrác s tělesnou váhou necelých 40 kilogramů. Tam jsem byl přinesen na nosítkách do cely, protože jsem nebyl schopen chůze," popisuje nelidské podmínky Doležel.

Po nejrůznějších útrapách byl nakonec odsouzen až v listopadu roku 1953 na sedm let vězení, ztrátu občanských práv a ztrátu poloviny majetku. Propuštěn byl v únoru 1955 a domů se vrátil jako invalida. Pracoval jako brigádník na házení bahna a poté jako figurant u geodézie v Olomouci nebo travič potkanů u Komunálních služeb v Olomouci. Plně rehabilitován byl až po roce 1989. 

Osudovým případem se pro Doležela stala Krčmaňská aféra. Dne 10. září 1947 byly poštou doručeny do kanceláří ministra spravedlnosti Prokopa Drtiny a náměstka předsedy vlády Petra Zenkla balíčky. Třetí balíček pro ministra zahraničí Jana Masaryka zůstal na poště kvůli nepřesné adrese. Zásilky působily nedůvěryhodně, Zenklův sekretář proto uvědomil policii. Pyrotechnici zjistili, že uvnitř byly výbušniny.

Stopy k atentátu na tři aktivní nekomunistické ministry vedly do olomouckého kraje, kde se vyšetřování ujal státní zástupce Doležel. Zjistil, že atentát organizovali lidé v obci Krčmaň a také přímo na krajském výboru KSČ v Olomouci. Vyšetřování odhalilo nelegální sklady zbraní a munice, jeden přímo na krajském sekretariátu KSČ. Nechybělo málo a podezřelí komunisté by skončili před soudem. Obžalobu překazil únorový puč a do vězení naopak putoval sám Doležel nebo ministr spravedlnosti Drtina.

Na zakazování komunistické strany je pozdě, pachatele zločinů však musíme tvrdě označovat, říká Jiří Padevět

Úterý, 3. března 2020, 16:30PolitikaKultura

Spisovatel, knihkupec, nakladatel a jeden z nejznámějších českých badatelů. Jméno Jiřího Padevěta netřeba představovat. Ředitel nakladatelství Academia ve svých knihách nejčastěji popisuje krvavá léta, která český národ zažíval. Právě tak se jmenuje...

Radní města Prostějova nyní souhlasili s dotací Vědecké knihovně v Olomouci na životopisnou publikaci o Františku Doleželovi a doprovodnou výstavu s názvem Nikdy to nevzdám ve výši 70 tisíc korun. 

"Za své životní postoje získal - in memoriam - Cenu města Prostějova za rok 2016. Státní zástupce František Doležel se narodil a žil v Prostějově. Město Prostějov již v roce 2019 na jeho rodný dům nechalo instalovat pamětní desku,“ podotkla náměstkyně primátora Prostějova pro kulturu Milada Sokolová (ODS). Peníze půjdou na přípravu tisku, výstavní panely a tisk.