Do Šneka v olomouckém parku se pustily bagry. Roky přitahoval vandaly i narkomany

„V době svého vzniku byl Šnek ozdobou Smetanových sadů. V posledních desetiletích to ale neplatilo. Využívali ho drogově závislí, byl i častým cílem vandalů. Ti všichni zneužívali toho, že se v této stavbě velice snadno ukryli díky jejímu šroubovitému uspořádání. Navíc Šneka nebylo možné 24 hodin denně hlídat. Stalo se z něj místo, jemuž se slušní návštěvníci parku vyhýbali. A právě od takových míst chceme naše parky vyčistit,“ vysvětlila v tiskové zprávě Eva Fuglíčková, ředitelka Výstaviště Flora Olomouc.

Olomoucké výstaviště coby správce historických parků v průběhu let několikrát ve Šnekovi obnovilo květinovou výsadbu. „V celkovém kontextu zdevastované lokality však tyto snahy nepřinesly kýžený efekt, navíc i výsadby byly posléze zničeny vandaly,“ poznamenal mluvčí Výstaviště Flora Michal Poláček.

Odstranění torza betonového šneka stejně jako zchátralého totemu z keramických tvarovek před pavilonem H a pozůstatků pergoly a poničeného zvýšeného záhonu za pavilonem H schválil Odbor památkové péče olomouckého magistrátu. Souhlasné stanovisko přidal i Národní památkový ústav a také jeden z autorů šneka.

Demolici konzultovali pracovníci Flory s emeritním ředitelem výstaviště Zdeňkem Štefkou. „Také on s demolicí souhlasil. Doba, pro kterou byla tato výstavnická instalace zbudována, již minula,“ doplnila Eva Fuglíčková. Šnek byl součástí Smetanových sadů od 70. let 20. století. „Původně jej zdobily keramické reliéfy z dílny výtvarníka Ivana Jakeše. Již v minulosti byly ovšem odstraněny. Dlouhá desetiletí tak ve Smetanových sadech stálo pouze zdevastované torzo původního díla. Ve své době tvořil významný prvek zdejší Magnoliové zahrady zbudované v letech 1975 až 1977, jejími autory jsou Zdeněk Štefka a Jiří Finger,“ přiblížil historickou podobu a význam dekorativního prvku mluvčí Poláček.