Působí tak trochu ušlápnutě mezi prostějovským zámkem a budovou Masarykovy školy, zkrátka jako patrový domek. Řeč je o budově prostějovské městské knihovny. U jejího vchodu najdeme pískovcový kámen s německým nápisem z května roku 1823. Je to základní kámen k tehdejší budově střelnice prostějovských ostrostřelců.
Nápis na základním kameni zní: Am 16 ten May 1823. Spolek ostrostřelců byl ovšem založený již koncem 17. století. Zpočátku se věnovali střelbě kuší a později palnými zbraněmi. Střelnici si nechali vybudovat na vlastním pozemku, v pásu hradeb za knížecím domem (Pernštýnské náměstí č. 7) mezi zámkem, hradbou a valem. V dubnu 1823 dodali stavitelé plány a za tři měsíce byla budova postavena. Stavitelem byl Josef Semmler. Budova byla dokončena v srpnu 1823. Poprvé se zde střílelo už 20. července 1823, kdy se konal vrcholný střelecký podnik – královská střelba. Zúčastnili se jí nejen členové spolku, ale i měšťané, četní diváci a řada pozvaných hostů.
Průčelí budovy směřovalo na jih. Zde se nachází reliéfní tympanon. Ve znaku jsou jako štítonoši dva gryfové střežící znak střelců – dvě překřížené pušky a na nich je střelecký terč. Pod štítem je letopočet roku výstavby v římských číslicích MDCCCXXIII. Podrobně si tento znak můžeme prohlédnout ze dvora Masarykovy školy.
Průběh stavby včetně otevření budovy nám zachycují malované střelecké terče uložené v Muzeu a galerii v Prostějově. Archivní plány a dokumenty nám zase dají možnost nahlédnout do interiéru budovy. Informují nás například o existenci velkého společenského sálu v prvním patře (Tafelzimmer), vybavení střelecké místnosti a předmětech sloužících jako cíle a terčích. Nechybějí ani různé profese, například šícnmajstři, cílníci a notář.
Budova sloužila střelcům do roku 1896, kdy se podřídili zastavovacím plánům města a střelnici si zřídili v Kostelecké ulici č. 45. V budově potom sídlil sirotčinec. Byly zde také byty, krátce zde v dětství bydlel spisovatel Edvard Valenta, a garáže poštovní autobusové dopravy. V roce 1919 sem byla umístěna městská knihovna, která zde sídlí dosud.
Neděle, 30. dubna 2023, 10:21
Před sto padesáti lety byl v Prostějov založen Sadařský a okrašlovací spolek. Jeho členové káceli staré stromy a keře, vysazovali nové, zakládali květinové záhony a hrabali listí a trávníky. Podle návrhu čelního člena spolku Rudolfa Wolfa byly...
Na jaře roku 1823 došlo shodou okolností v Prostějově k další významné události. Městský syndik Jan Spanie inicioval úpravy severní hradební zdi. Na části vysokého pevnostního valu, před hradební zdí nechal vysázet akátovou alej. Tím položil základ ke Smetanovým, dříve Jungmannovým, sadům. Prostějovští občané mu na jeho počest nechali v červenci 1825 vybudovat obelisk. Empírový pískovcový obelisk vytvořený místeckým kameníkem Janem Heinrichem ve tvaru jehlanu se původně nacházel v západní části sadů. Po úpravách byl v roce 1934 umístěn do východní části sadů v prodloužené ose Havlíčkovy ulice nedaleko Národního domu. Od 3. 5. 1958 je nemovitou kulturní památkou zapsanou v Ústředním seznamu památek pod číslem13952/7-5730.
Takto nám úpravy sadů a okolí popsal Ondřej Přikryl v prvním díle své vzpomínkové knihy Z těžkých dob Prostějova: "Valy měly nahoře plošinu na 1 ½ sáhu širokou, upravenou na cestičku, pískem vysýpanou, a vroubenou alejí mohutných akátů. Po obou svazích byl ještě chodník ½ sáhu široký… Pod hradbou mezi šerhovskou ulicí a mezi fortnou (pozn.: jedná se o dodnes dochovanou severní část hradeb ve Školní ulici) byl val značně širší – byl rozvezen a na širokou promenádu upraven… Za zámkem nad střelnicí měly valy široké rondó s lavičkami. Proti Hliníkám až po plumlovskou bránu val měl ochrannou zídku proti zbloudilým kulkám ze střelnice a v jeho severní části (pozn.: za zámkem) byly sklepy měšťanského právovárečného pivovaru…“
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
