Před sto padesáti lety byl v Prostějov založen Sadařský a okrašlovací spolek. Jeho členové káceli staré stromy a keře, vysazovali nové, zakládali květinové záhony a hrabali listí a trávníky. Podle návrhu čelního člena spolku Rudolfa Wolfa byly osázeny břehy říčky Hloučely a vznikl tak dnešní vyhledávaný lesopark.
Spolek byl založen 24. dubna 1873 na setkání několika občanů města, kteří měli smysl pro přírodní krásu. Zároveň byly vypracovány stanovy spolku "pro činnost k výzdobě města stromovím". Byly schváleny 10. července 1873 moravským místodržitelstvím. Spolek měl tehdy 143 členů a svou činnost začal oznámením obecnímu výboru, že hodlá část městských valů upravit na sady. Obecní výbor návrh přijal a v roce 1874 vydal rozhodnutí, že po obou stranách valů na severní straně města bude zřízen městský park. Josef Ošťádal pořídil situační plán a zahradník Josef Šeha vypracoval plán na sadovou úpravu. Tak začala výstavba Jungmannových sadů, od roku 1934 Smetanových sadů, dokončená byla v roce 1892. Okrašlovací spolek převzal péči o ně.
Členové spolku káceli staré stromy a keře, vysazovali nové, zakládali květinové záhony, hrabali listí a trávníky. Nakupovali nářadí, opravovali zábradlí a lavičky a instalovali ptačí budky. Pořádali také nedělní promenádní koncerty ve Smetanových sadech. Od roku 1914 jim přibyla práce na budování dalšího městského parku na Hloučele. Podle návrhu profesora reálky a čelního člena spolku Rudolfa Wolfa zde byly osázeny břehy říčky Hloučely stromy a keři. Byla to práce náročná trvající několik let. Dílo se však s pomocí stavebního výboru města, dobrovolníků a řady firem podařilo dovést do konce. Část lesoparku Hloučela dodnes nese název Wolfovy sady.
Neděle, 2. dubna 2023, 09:57
Před sto padesáti lety se narodil henčlovský rodák, novinář, spisovatel a zemědělský historik František Obrtel. Svým dílem se významně zapsal do historie celého regionu. Jeho nejúspěšnější knihou jsou Moravští sedláci, která je o politických...
Mezi významné představitele spolku patřili radní a říšský poslanec Eduard Skála, profesoři reálky Václav Spitzner a Rudolf Wolf, továrník a starosta města Josef Wait, radní a kominický mistr Hugo de Saint Privée, městský zahradník František Havránek a stavitel Josef Nedělník.
Ve třicátých letech 20. století však převzalo péči o některé parky město a činnost spolku postupně upadala. Po komunistickém převratu v roce 1948 okrašlovací spolek zanikl.
Spolek však našel své pokračovatele. V září 2007 byl v Prostějově založen jako občanské sdružení, nyní zapsaný spolek, Okrašlovací spolek. K jeho prvním projektům patřilo sázení tří lip k výročí vzniku Československa 28. října, oprava hodin na Vojáčkově náměstí, oživení náměstí, popularizace Botanické zahrady a pořádání koncertů ve Smetanových sadech.
Postupně přibyly další akce v kulturní, osvětové i charitativní oblasti. Patří mezi ně například naklad malby židovských domů na hradbách ve Školní ulici, péče o hroby Josefa Vrly a Alfonse Jindry na městském hřbitově, pořízení informačních panelů na náměstí, jarní a podzimní úklid Hloučely v rámci akce Ukliďme Česko, oblíbený Restaurant Day, Dýňová stezka odvahy pro děti ve Smetanových sadech a vánoční akce Strom splněných přání. Okrašlovací spolek pod vedením předsedkyně a současné náměstkně primátora Prostějova Milady Sokolové (ODS) již patnáct let úspěšně rozvíjí odkaz svých předchůdců.
Úterý, 14. března 2023, 19:04
Před osmdesáti lety, 14. března 1943, zahynuli členové protifašistického odboje a výsadkové skupiny Bronse Bohumír Martínek a František Vrbka. Byli spjati s Prostějovem, kde studovali na zdejší reálce.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
