V Olomouci a zejména v centru hanácké metropole je nespočet různých kostelů. Přitom tomu u nové náplavky, tedy kostelu Českobratrské církve Evangelické se nedostává tolik pozornosti, co ostatním. V následujících letech ho však čeká rozsáhlá rekonstrukce. Poslední větší rekonstrukce proběhla v 80. letech.
Kostel Českobratrské církve Evangelické se nachází u řeky Moravy, přičemž zhruba 20 metrů od dveří kostela končí schody z nově otevřeného Nábřeží Josefa Jařaba. První, co na kostelu člověka zaujme je tyčící se věž směrem k řece.
„Zajímavostí našeho kostela je, že hlavní loď je v patře, zatímco tady dole jsou sály, takové zázemí, kde se lidé schází potom, co bohoslužby skončí,“ vysvětlil hned po příchodu do kostela jeho kurátor Marek Vraj a navázal v provádění společenskými místnostmi, kuchyňkou a prostorem pro mládež. „Velká část účastníků bohoslužeb se nerozprchnou hned a nejdou domů vařit oběd, ale ještě se tady třeba na hodinku zdrží, popovídají si a dají si spolu kávu,“ pochvaloval si kurátor.
Neděle, 18. června 2023, 16:05
Policie obvinila tři lidi kvůli zpronevěře ve Městě Libavá na Olomoucku. Vyšetřovatelé mají podezření, že zde docházelo k systematickému rozkrádání obecních peněz. Současná starostka obce Štěpánka Tichá tvrdí, že o ničem takovém neví.
Do patra, kde se nachází hlavní loď, vede několik málo schodů, které se rozdělují do dvou stran. V chodbách před schody jsou k rozebrání církevní tiskoviny. „Náš interiér byl i představen na výstavě v muzeu umění, v rámci výstavy Posvátné umění v nesvaté době,“ připomněl se kurátor po příchodu do interiéru, který se tvořil během 80. let. Každou neděli podle kurátora navštíví kostel kolem 70 lidí.
Nad rozlehlou místností, kde bohoslužby probíhají, naproti reliéfu s křížem, se nachází balkon s varhanami. Krom varhan je na balkóně ještě stůl s počítačem a kamerami namířenými do sálu. „Během pandemie jsme začali bohoslužby živě vysílat na internet,“ objasnil Vraj. Je to jeden zvyků, který jim od pandemie zůstal, byť kurátor zdůraznil, že nepravidelně. Vysílat se dnes snaží jednou až dvakrát do měsíce, a to především v případě významných událostí.
Původně byl kostel malým neogotickým domkem, který vznikl v roce 1903 v reakci na to, že němečtí luteráni si postavili Červený kostel na Třídě Svobody. Sbor koupil budovu, tehdy ještě modlitebnu, na náplavce, která ale měla být pouze dočasnou stavbou. „Už tehdy byl výhled, že se to rozšíří o přístavbu toho kostela, a to se stalo potom v roce 1912, kdy k tomu byl přizván zkušený architekt luterských protestantských kostelů Otto Kuhlman,“ popsal více než stoletou historii kostela člen stavební komise Alexandr Jeništa.
V regionu má kostel význam zejména proto, že představuje řádný kostel, kde se dodnes schází čeští bratři evangeličtí. Po staletí se totiž neměli kde scházet a jejich setkávání probíhala v ilegalitě. V době Tolerančních patentů Josefa II. se mohli scházet pouze v takzvaných tolerančních kostelech, které jim byly povoleny, ale nesměly být v centrech měst a musely dodržovat striktní pravidla.
„Nesměly být obrácené do hlavní ulice, vstupy musely mít odněkud zezadu, nejlépe z polí a nesměly mít věže a zvony, aby na sebe neupozorňovaly,“ vysvětlil. Pro evangelíky kostel znamená symbol, kdy se po mnoha letech mohou hlásit ke své víře.
Kostel nyní čeká pět let dlouhá rekonstrukce rozdělená do šesti etap, přičemž stěžejní je oprava střechy. Právě střeše se budou dělníci věnovat v prvních třech etapách. Poslední oprava střechy proběhla na konci 60. let, přičemž právě technologie střešní krytiny je na zmiňovaném kostele vzácná. „Je to starověká technologie prejzů, zvaná korýtková nebo žlábková střešní krytina,“ popsal Jeništa.
Neděle, 18. června 2023, 11:54
Více než polovina Čechů se v letních měsících chystá na zahraniční dovolenou, zpravidla po Evropě. Drtivá většina volí méně rizikovou formu odpočinku, 13 procent lidí do svého programu zařazuje adrenalinové zážitky. Speciální pojistku pro...
Střecha je také zvláštní tím, že je dělaná ze dvou velikostí krytiny. Prejzy se podle Jeništy používají pouze na památky, přičemž kostel v době rekonstrukce památkou nebyl. Tehdy se podařilo sehnat materiál na polovinu střechy, přičemž tu druhou dostal kostel darem od sboru ve Vanovicích, který měl zásobu prejzů jiné velikosti.
Druhá polovina prací se bude věnovat fasádám, soklům a celkovému vzhledu kostela. Omítku naposled členové sboru předělávali, jako v mnoha jiných případech, svépomocí v letech 1976-1977. Tehdy zvolili břízolitovou omítku, která je podle Jeništy skoro věčná, ale ne moc pohledná. „Architektonicky to spíše souvisí s érou brutalismu,“ doplnil. Omítka tedy dnes není v tragickém stavu, podle Jeništy je ale potřeba provést změny především z estetického hlediska.
Opravné práce na kostele by však neměly zasahovat do běžného provozu. „Máme ve smlouvě stanoveno, že rekonstrukce nebudou mít vliv na jakýkoliv průběh bohoslužeb nebo akcí, které se tu budou konat,“ vysvětlil kurátor.
Rekonstrukce měla původně podle kurátora stát kolem dvanácti milionů korun. „To byla ale úplně prvotní představa, takže je možné, že ta částka se ještě navýší,“ objasnil Vraj, přičemž by všechny etapy měly stát přibližně stejně, tedy kolem dvou a půl milionu.
Peníze na opravu získávají členové sboru od státu, církve i veřejnosti. Například od Olomouckého kraje získali dotaci kolem půl milionu korun. „Další část je od církve a povšechného sboru, to je celocírkevní záležitost,“ navázal kurátor. Zmínil, že církev má také své možnosti, díky kterým by teoreticky mohli čerpat peníze i ze zahraničí. Poslední část příjmů pochází z příspěvků členů sboru a veřejnosti. Více informací ke sbírce uvádí členové sboru na webových stránkách rekonstrukce.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
