Prostějovská fara u sv. Petra a Pavla má devadesát let. Nedávno prošla rozsáhlou opravou

Autoři | Foto Hana Bartková

Před devadesáti lety na svátek sv. Petra a Pavla v roce 1933 byl položen základní kámen ke stavbě druhé prostějovské fary u sv. Petra a Pavla. Kámen přivezený ze Svatého Hostýna byl položen a posvěcen ve střední části pozemku poblíž stejnojmenného kostela.

Hana Bartková
Autorka je historička a publicistka.

Fara byla vybudována na farním pozemku, kde se dříve nacházel starý prostějovský hřbitov. V roce 1926 požádala Svatopetrská družina město Prostějov jako patrona kostela o souhlas se zřízením nové farnosti při kostele sv. Petra a Pavla. Družina se zavázala, že v případě souhlasu města postaví na vlastní náklady novou farní budovu. V roce 1930 dalo souhlas se stavbou Arcibiskupství olomoucké.

Kostel sv. Petra a Pavla a farnost byly od 2. 11. 1934 odevzdány do správy řádu Společnosti Božského Spasitele – Salvatoriánů. Samostatná farnost u sv. Petra byla tímto aktem obnovena po 350 letech. Byla do ní začleněna jihovýchodní část města. Dělicí čárou mezi farnostmi sv. Petra a Pavla a Povýšení sv. Kříže byly ulice Brněnská, Wolkerova, Sušilova, Sádky, Újezd, Svatoplukova a Vrahovická.

Dne 27. 11. 1934 byl na základě žádosti Zemského úřadu vysloven definitivní souhlas rady města se stavbou fary. Město se zavázalo přijmout nad farností patronát a uhradit všechny osobní náklady a náklady spojené s údržbou a opravou kostela i fary. Ostatní náklady se zavázala uhradit Svatopetrská družina.

Průkopnická stavitelská rodina otce a syna Kühnových zanechala v Prostějově řadu stop

Jediným pozůstatkem bývalého prostějovského hřbitova u sv. Petra je zajímavá novogotická stavba ve tvaru kapličky, které se také říká kaplička. Jedná se však o hrobku prostějovské stavitelské rodiny Kühnových. Nechal ji postavit v roce 1886 c. k....

Autorem projektu a realizátorem stavby v hodnotě 270 tisíc korun byl stavitel Vladimír Vychodil. Stavba byla zahájena 12. června 1933 a ukončena 1. března 1938.

Prvním farářem nově zřízení farnosti byl P. Josef Paternus Kubáč SDS. Kaplanem byl v Prostějově od roku 1936 ThDr. Metoděj Jaroslav Mičola SDS, mladý, statečný a obětavý kněz, který byl na základě svých kázání udán gestapu a 3. 7. 1942 byl popraven v Kounicových kolejích v Brně.

Od srpna 1943 byla farnost Salvatoriánům odňata a znovu jim byla vrácena až koncem 2. světové války. Farářem byl opět Josef Kubáč. Další odnětí správy přišlo v roce 1950 komunistickým režimem. V roce 1965 byla zrušena i farnost. Až v roce 1990 byla samostatná farnost obnovena a v roce 1992 opět přešla do správy salvatoriánů. Salvatoriánská komunita zde působila řadu let. Vypomáhali také kněžím v sousedních farnostech a spravovali farnosti ex currendo v Čehovicích, Vřesovicích a Žešově. Bylo zde i sídlo provinciátu. Působili zde například salvatoriánští kněží P. Jiří Norbert Viačka SDS a provinciálové P. Vladislav Ondřej Drda SDS a P. Wladislav Mach SDS. Salvatoriánští kněží, kteří působili v Prostějově, byli pohřbeni ve společné hrobce na městském hřbitově. Tato komunita nadále na Prostějovsku působí. Fara je v ulici Lidická č. 34. Pět salvatoriánských kněží vykonává duchovní správu ve farnostech Vřesovice, Olšany, Určice, Kralice na Hané a Žešov.

Oskar Vojáček, vlastenec, Sokol a pozoruhodná osobnost starého Prostějova, žil ve stínu svého bratra

Oskar Vojáček z Prostějova je mladším bratrem mnohem známějšího Karla Vojáčka, národního a spolkového činitele, lékárníka, starostu města v letech 1892 až 1898, mecenáše, lidumila a podporovatele spolků. Oskar byl ve stínu Karla, ale i on byl...

Od 1. 7. 2016 převzali petrskou farnosti Salesiáni Dona Boska původně působící ve farnosti Povýšení sv. Kříže. Administrátorem farnosti byl P. Pavel Čáp SDB. Zároveň byl zpracován architektonický záměr na rekonstrukci fary. V roce 2017 byl vypracován projekt rekonstrukce od architektky Lenky Vágnerové. Vlastní realizace probíhala v letech 2018–2019 prostějovskou stavební firmou Navrátil. Celkové náklady na rekonstrukci činily 15,5 milionu korun. Olomoucké arcibiskupství přispělo částkou 8 milionů korun a částku 7,5 milionu korun farnosti zapůjčilo. Salesiánská komunita v Prostějově přijala závazek přispět farnosti na splácení dluhu z příspěvku na bydlení na faře a sháněním financí u dobrovolníků.

Fara patří petrské farnosti a Salesiánská komunita sv. Josefa Dělníka je na faře v Lidické ulici 1a/1894 v dlouhodobém nájmu. Působí zde mimo jiné středisko mládeže a rodin TREFA , což je zkratkové slovo a znamená Totální REkonstrukce Fary.

Po rekonstrukci zde vzniklo moderní zázemí pro řadu aktivit. Přízemí fary je určeno k pastoraci a setkávání různých skupin. Nachází se zde také kaple. V prvním patře je zázemí pro salesiánskou komunitu se čtyřmi pokoji. Upraveny byly také venkovní prostory včetně zahrady a skleníku. Administrátorem farnosti a vedoucím salesiánské komunity je P. Josef Klinkovský SDB.

Hodnocení článku je 72 %. Ohodnoť článek i Ty!

Chceš nám něco sdělit?Napiš nám

Napiš do redakce

Pošli nám tip na článek, reakci na daný článek nebo jakoukoliv zpětnou vazbu.

* Soubor není povinné přikládat.
Napište první písmeno abecedy.

Štítky svatý Petr, kostel, komunita, Prostějov, Hostýn, rekonstrukce, Salesiáni Dona Bosca, Hana Bartková, druhá světová válka, Vřesovice

Komentáře

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.