Pátek 21. března 2025 | Svátek má Radek
Před devadesáti lety na svátek sv. Petra a Pavla v roce 1933 byl položen základní kámen ke stavbě druhé prostějovské fary u sv. Petra a Pavla. Kámen přivezený ze Svatého Hostýna byl položen a posvěcen ve střední části pozemku poblíž stejnojmenného kostela.
Fara byla vybudována na farním pozemku, kde se dříve nacházel starý prostějovský hřbitov. V roce 1926 požádala Svatopetrská družina město Prostějov jako patrona kostela o souhlas se zřízením nové farnosti při kostele sv. Petra a Pavla. Družina se zavázala, že v případě souhlasu města postaví na vlastní náklady novou farní budovu. V roce 1930 dalo souhlas se stavbou Arcibiskupství olomoucké.
Kostel sv. Petra a Pavla a farnost byly od 2. 11. 1934 odevzdány do správy řádu Společnosti Božského Spasitele – Salvatoriánů. Samostatná farnost u sv. Petra byla tímto aktem obnovena po 350 letech. Byla do ní začleněna jihovýchodní část města. Dělicí čárou mezi farnostmi sv. Petra a Pavla a Povýšení sv. Kříže byly ulice Brněnská, Wolkerova, Sušilova, Sádky, Újezd, Svatoplukova a Vrahovická.
Dne 27. 11. 1934 byl na základě žádosti Zemského úřadu vysloven definitivní souhlas rady města se stavbou fary. Město se zavázalo přijmout nad farností patronát a uhradit všechny osobní náklady a náklady spojené s údržbou a opravou kostela i fary. Ostatní náklady se zavázala uhradit Svatopetrská družina.
Neděle, 2. července 2023, 09:56
Jediným pozůstatkem bývalého prostějovského hřbitova u sv. Petra je zajímavá novogotická stavba ve tvaru kapličky, které se také říká kaplička. Jedná se však o hrobku prostějovské stavitelské rodiny Kühnových. Nechal ji postavit v roce 1886 c. k....
Autorem projektu a realizátorem stavby v hodnotě 270 tisíc korun byl stavitel Vladimír Vychodil. Stavba byla zahájena 12. června 1933 a ukončena 1. března 1938.
Prvním farářem nově zřízení farnosti byl P. Josef Paternus Kubáč SDS. Kaplanem byl v Prostějově od roku 1936 ThDr. Metoděj Jaroslav Mičola SDS, mladý, statečný a obětavý kněz, který byl na základě svých kázání udán gestapu a 3. 7. 1942 byl popraven v Kounicových kolejích v Brně.
Od srpna 1943 byla farnost Salvatoriánům odňata a znovu jim byla vrácena až koncem 2. světové války. Farářem byl opět Josef Kubáč. Další odnětí správy přišlo v roce 1950 komunistickým režimem. V roce 1965 byla zrušena i farnost. Až v roce 1990 byla samostatná farnost obnovena a v roce 1992 opět přešla do správy salvatoriánů. Salvatoriánská komunita zde působila řadu let. Vypomáhali také kněžím v sousedních farnostech a spravovali farnosti ex currendo v Čehovicích, Vřesovicích a Žešově. Bylo zde i sídlo provinciátu. Působili zde například salvatoriánští kněží P. Jiří Norbert Viačka SDS a provinciálové P. Vladislav Ondřej Drda SDS a P. Wladislav Mach SDS. Salvatoriánští kněží, kteří působili v Prostějově, byli pohřbeni ve společné hrobce na městském hřbitově. Tato komunita nadále na Prostějovsku působí. Fara je v ulici Lidická č. 34. Pět salvatoriánských kněží vykonává duchovní správu ve farnostech Vřesovice, Olšany, Určice, Kralice na Hané a Žešov.
Neděle, 25. června 2023, 12:53
Oskar Vojáček z Prostějova je mladším bratrem mnohem známějšího Karla Vojáčka, národního a spolkového činitele, lékárníka, starostu města v letech 1892 až 1898, mecenáše, lidumila a podporovatele spolků. Oskar byl ve stínu Karla, ale i on byl...
Od 1. 7. 2016 převzali petrskou farnosti Salesiáni Dona Boska původně působící ve farnosti Povýšení sv. Kříže. Administrátorem farnosti byl P. Pavel Čáp SDB. Zároveň byl zpracován architektonický záměr na rekonstrukci fary. V roce 2017 byl vypracován projekt rekonstrukce od architektky Lenky Vágnerové. Vlastní realizace probíhala v letech 2018–2019 prostějovskou stavební firmou Navrátil. Celkové náklady na rekonstrukci činily 15,5 milionu korun. Olomoucké arcibiskupství přispělo částkou 8 milionů korun a částku 7,5 milionu korun farnosti zapůjčilo. Salesiánská komunita v Prostějově přijala závazek přispět farnosti na splácení dluhu z příspěvku na bydlení na faře a sháněním financí u dobrovolníků.
Fara patří petrské farnosti a Salesiánská komunita sv. Josefa Dělníka je na faře v Lidické ulici 1a/1894 v dlouhodobém nájmu. Působí zde mimo jiné středisko mládeže a rodin TREFA , což je zkratkové slovo a znamená Totální REkonstrukce Fary.
Po rekonstrukci zde vzniklo moderní zázemí pro řadu aktivit. Přízemí fary je určeno k pastoraci a setkávání různých skupin. Nachází se zde také kaple. V prvním patře je zázemí pro salesiánskou komunitu se čtyřmi pokoji. Upraveny byly také venkovní prostory včetně zahrady a skleníku. Administrátorem farnosti a vedoucím salesiánské komunity je P. Josef Klinkovský SDB.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
