Neděle, 25. června 2023, 12:53
Oskar Vojáček z Prostějova je mladším bratrem mnohem známějšího Karla Vojáčka, národního a spolkového činitele, lékárníka, starostu města v letech 1892 až 1898, mecenáše, lidumila a podporovatele spolků. Oskar byl ve stínu Karla, ale i on byl pozoruhodnou osobností starého Prostějova. Od jeho narození nedávno uplynulo sto sedmdesát let.
Oskar Anton Vojáček se narodil 12. června 1853 v v domě U Zeleného stromu č. 31 na tehdejším Žerotínově náměstí, nyní Žižkovo náměstí č. 20, rodičům Jakubu Vojáčkovi a Vincencii rozené Kostelecké. Otec Jakub v tomto právovárečném domě od roku 1843 vyráběl režnou kořalku, likéry a rosolky. Stal se tak zakladatelem slavné prostějovské palírny U Zeleného stromu, později označované Starorežná.
Jakub Vojáček v roce 1858 zemřel a vdova Vincencie dům připsala Oskarovi. Oskar se stal také prokuristou palírny a za jeho vedení patřil podnik k nejvýznamnějším na Moravě. Jeho starší bratr Karel studoval farmacii ve Vídni a po promoci v roce 1869 mu matka koupila dům s lékárnou na Hlavním náměstí č. 6, dům U Černého orla.
Oskar byl vzdělaný a společensky aktivní mladý muž, uvědomělý a rozhodný vlastenec ušlechtilé povahy a ryzího charakteru. Podle slov Ondřeje Přikryla „byl mužem, od jehož činnosti pro budoucnost města vůbec a národní í strany dalo se velmi očekávati“.
Měl různé kulturní zájmy. Věnoval se literatuře a hudbě. Vystupoval na koncertech Mozartova kvarteta, kde hrál na klavír. Napsal například polku Plným krokem. Zamiloval se do Němky Justiny Poleschenské, která byla dcerou prostějovského notáře a náměstka starosty Eugena Poleschenského. Vlastenecká rodina Vojáčkových to samozřejmě těžce nesla. Oskar ji ale velmi miloval a 25. prosince 1875 se s ní zasnoubil.
Neděle, 4. června 2023, 09:57
Před devadesáti lety zemřel prostějovský rodák židovského původu architekt Artur Stecklmacher. Byl autorem řady projektů, k těm nejvýznamnějším patří návrh interiérů paláce Roxy v Dlouhé ulici v Praze. V Prostějově navrhoval dva domy, v Sádkách a...
Byl také členem řady spolků, především prostějovského Sokola. Tento velký vlastenec a národovec se společně s dalšími Prostějovany zúčastnil v sokolském kroji v Praze 31. května 1876 pohřbu historika, politika a otce národa Františka Palackého. Zde se nachladil a dostal těžký zánět pohrudnice.
V té době také četl báseň Lampa dohořívá od prostějovského rodáka, básníka a novináře Jana Spáčila Žeranovského. Báseň byla osudová a připomínala jeho blížící se smrt. Justina mu slíbila věrnost i po smrti s tím, že bude „neprovdatelná vdova“.
Oskar Vojáček zemřel 21. ledna 1878 ve svých čtyřiadvaceti letech a 23. ledna 1878 byl pohřben v rodinném hrobě na hřbitově u sv. Petra. V rakvi byl oblečen v čamaře.
Dům U Zeleného stromu odkázal Justině Poleschenské, která se zavázala, že se neprovdá a bude „neprovdatelná vdova“. Nakonec odkaz odstoupila matce Vincencii za 25 tisíc zlatých. Oskarovi sourozenci Bruno, Karel, Regina Nemluvilová a Helena Přízová vytvořili v roce 1879 veřejnou společnost „J. Vojáček a dědicové“ a prokurou pověřili Karla. Ten však zakrátko řízení palírny předal příbuznému Karlu Kaiserovi, který byl prokuristou až do své smrti v roce 1920.
Neděle, 21. května 2023, 09:52
Působí tak trochu ušlápnutě mezi prostějovským zámkem a budovou Masarykovy školy, zkrátka jako patrový domek. Řeč je o budově prostějovské městské knihovny. U jejího vchodu najdeme pískovcový kámen s německým nápisem z května roku 1823. Je to...
Justina nakonec svůj slib porušila a provdala se za učitele Jana Pollacha. Zemřela 16. srpna 1881 po porodu dítěte. „Do roka a do dne si prý pro ni přišel Oskar, že porušila přísahu. Kličky od Oskarovy pokladny vpadly Poleschenským z ruky! Po vině – trest,“ napsal ve čtvrtém díle své vzpomínkové knihy Z těžkých dob Prostějova Ondřej Přikryl.
Oskar Vojáček spí svůj věčný sen v hrobce v severních arkádách Městského hřbitova v Prostějově. Jeho ostatky sem byly přemístěny ze starého hřbitova u sv. Petra v roce 1910. Na původní německy psané náhrobní desce čteme označení Vojazcek und Nemluvil a jména zemřelých: Jakob Vojaczek (1791–1858), Vincencie Vojaczek ( 1814–1887), Zdenka Vojaczek (1851–1866), Bruno Vojaczek (1845–1889), Dr. Martin Nemluvil (1835–1873), Regina Nemluvil (1846–1907), Oskar Vojaczek (1853–1878).
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
