Jediným pozůstatkem bývalého prostějovského hřbitova u sv. Petra je zajímavá novogotická stavba ve tvaru kapličky, které se také říká kaplička. Jedná se však o hrobku prostějovské stavitelské rodiny Kühnových. Nechal ji postavit v roce 1886 c. k. stavební inženýr Vincenc Kühn pro svého otce Jana Kühna.
Jan (Johann) Kühn (1787– 1873) byl zdejším rodákem a zednickým mistrem. Zemřel 11. června 1873 v Prostějově ve věku 86 let. 13. června 1873 byl pohřben na hřbitově u sv. Petra. Jeho syn Ing. Vincenc Kühn (1821–1886) se významně zapsal do stavebního rozvoje Prostějova ve druhé polovině 19. století. Jeho rodiče byli Jan Kühn a Marianna rozená Vyvážilová.
Obecní výbor Prostějova 1. února 1872 rozhodl odstranit hradby a valy v jižní a v jihozápadní části města, od Brněnské po Olomouckou bránu. Vincenc Kühn byl v roce 1873 autorem prvního regulačního plánu města na zástavbu území na západní, jižní a východní části vnitřního města.
Podle jeho projektu vznikla okružní třída (nynější ulice Komenského a Palackého) s paralelně vedoucím zděným kanálem. Na pozemcích naplánoval stavební parcely, které byly prodány stavebnímu konsorciu s tím, že po celé dílce postaví budovy. Byly zde také postaveny školy, například v Komenského ulici byla podle Kühnova plánu v roce postavena německá reálka. Další budovy: dívčí měšťanská škola v Komenského ulici, chlapecká česká národní škola v Palackého ulici, obecná a německá měšťanská škol na Rudolfově náměstí, od roku 1894 česká reálka, dále obchodní akademie v Palackého ulici.
Neděle, 25. června 2023, 12:53
Oskar Vojáček z Prostějova je mladším bratrem mnohem známějšího Karla Vojáčka, národního a spolkového činitele, lékárníka, starostu města v letech 1892 až 1898, mecenáše, lidumila a podporovatele spolků. Oskar byl ve stínu Karla, ale i on byl...
Kühnův plán ale řešil jen dílčí území a do živelně rostoucí předměstské zástavby nezasahoval. Vedení prostějovské radnice také připustilo, aby vznikaly dlouhé hlavní ulice bez možností k nim budovat ulice příčné. Toto způsobovalo později problémy v dopravě a při výstavbě inženýrských sítí. Uvedené nedostatky se snažil řešit celkový polohopisný a regulační plán města z roku 1902, jehož autorem byl inženýr František Beneš.
Politicky patřil Vincenc Kühn v šedesátých a sedmdesátých letech 19. století k představitelům německého kasina. Provozoval také zdejší střelnici. Pod vlivem svého příbuzného, významného prostějovského národního a spolkového činitele a výrobce kořalky Eduarda Chmelaře se přiblížil k národní straně a v osmdesátých letech se objevil na kandidátní listině národní strany do obecních voleb.
Neděle, 4. června 2023, 09:57
Před devadesáti lety zemřel prostějovský rodák židovského původu architekt Artur Stecklmacher. Byl autorem řady projektů, k těm nejvýznamnějším patří návrh interiérů paláce Roxy v Dlouhé ulici v Praze. V Prostějově navrhoval dva domy, v Sádkách a v...
Inženýr Vincenc Kühn zemřel v 65 letech po dlouhé a těžké nemoci na ochrnutí plic 28. září 1886. 30. září 1886 byl pohřben právě do hrobky, kterou nechal na hřbitově vybudovat.
Tato hrobka je jediným němým svědkem průkopnické stavitelské rodiny – otce a syna Kühnových. Četné vzpomínky na Vincence Kühna najdeme také v beletrizovaných pamětech prostějovského lékaře a starosty Ondřeje Přikryla Z těžkých dob Prostějova.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
