Vykopávky v Dětkovicích ukázaly, že Slované se pohřbívali na márách. Archeologové zkoumali dva hroby

V Dětkovicích v místě s názvem Za zahradama majitel oznámil objev lidských kostí, když před několika dny kopal příkop pro vodovodní a kanalizační přípojku. "Vedle jednoho hrobu poškozeného výkopem se podařilo zachytit další dva hroby. Již při zahájení odkryvu bylo zřejmé, že značná hloubka hrobové jámy není v souladu s obvyklými mělkými hroby mladohradištními," popsal nález archeolog Pavel Fojtík z prostějovské pobočky Ústavu archeologické památkové péče Brno. V nohách zemřelého byly i dvě keramické nádoby.

"Další hrob byl sice bez nálezů, poskytl ale velmi zajímavou terénní situaci v podobě negativu pohřebních nosítek, takzvaných már neboli lůžka mrtvého. Tyto se zřetelně odlišovaly od okolního zásypu, což umožnilo zachytit jejich původní tvar, a to včetně polohy podstavných nožek, které se otiskly do podloží hrobové jámy," dodal Fojtík.

Poslední nálezy tak podle něho patří do starší části známého dětkovického raně středověkého pohřebiště z pokročilejšího 10. století. "Jedná se o velmi cenný doklad počátků pohřebiště patrně v období povelkomoravském, tedy v době nejtemnějšího úseku moravských dějin, kdy o Moravě postrádáme věrohodnějších a ucelenějších zpráv," vysvětlil archeolog. 

Velké pohřebiště Slovanů z mladší doby hradištní u Dětkovic je známé již od konce 19. století, kdy zde archeolog I. L. Červinka odkryl hroby datované stříbrným denárem uherského krále Ondřeje I. V roce 2000 a v letech 2009 až 2013 zde archeologové provedli sérii vykopávek, které zdokumentovaly celkem 134 hrobů z 11. století. Počtem hrobů se tak dětkovické pohřebiště řadí mezi největší dosud zkoumané venkovské nekropole mladohradištního období na Moravě.