V těchto dnech uplynulo sto padesát let od narození učitele, archiváře a muzejníka Karla Štégera. Vlastivěda a regionální historie byly jeho velkou láskou, z jeho prací čerpají historikové dodnes. Byl například prvním městským kronikářem Kojetína.
Učitel a vlastivědný pracovník Karel Štéger se narodil 28. ledna 1874 v Tovačově v rodině účetního a později ředitele tamní Občanské záložny Františka Štégra a jeho manželky Marie Šebestíkové. V Tovačově vychodil obecnou školu a následně absolvoval nižní gymnázium v Přerově. Potom studoval na učitelských ústavech v Příboře a Brně, kde v roce 1893 maturoval. V Brně se také aktivně účastnil kulturního života. 20. listopadu 1891 vystoupil na prvním lidovém koncertu školy řízeném profesorem Učitelského ústavu a ředitelem Varhanické školy Leošem Janáčkem. Karel Štéger byl jedním z mála „jedničkářů“ tohoto hudebního skladatele.
Potom nastoupil dráhu učitele. Nejprve působil jako prozatímní podučitel v Beňově, Polkovicích a Rokytnici u Přerova. V březnu 1897 byl ustanoven definitivním podučitelem na obecné škole v Kojetíně a od února 1906 se zde stal definitivním učitelem. Učil zde až do odchodu do důchodu v roce 1933. V Kojetíně učil také kreslení na Živnostenské škole pokračovací.
V roce 1902 uzavřel sňatek s Olgou Victorinovou. V manželství se jim narodili synové Karel (1903–1960) a Bohumír (1908–1985).
Neděle, 7. ledna 2024, 09:57
Karel Novotný byl pozoruhodnou osobností starého Prostějova, dnes bohužel už neprávem zapomenutou. Byl mlynářem, měšťanem, majitelem valchy, ochráncem národní strany a spolků. Od jeho smrti uplynulo nedávno sto čtyřicet let. Narodil se na začátku...
Jako učitel byl sice přísný, ale uznávaný a oblíbený u svých žáků. Byl vášnivým kuřákem dýmky a pro tuto vášeň měl přezdívku „pan učitel faječka“. Byl výborný zpěvák – basista, houslista a varhaník, kreslíř a karikaturista, horlivý čtenář, filatelista, numismatik, ale také milovník přírody a rybář a skvělý vyprávěč.
Jeho velkou láskou byla vlastivěda a regionální historie. Těmto zálibám se věnoval zvláště v důchodovém věku. Byl prvním městským kronikářem Kojetína (v letech 1923–1933). Patřil k zakladatelům kojetínského a tovačovského muzea. Pro Floriana Zapletala, Josefa Krumpholce a Františka Vácslava Peřinku a další historiky pořizoval výpisy z matrik.
Jeho rukopisy v sešitech a na volných listech jsou součástí „staegerian“ tovačovského archivu. První sešit má název Z mých – ale více z cizích pamětí o Tovačovu – o rodině a rodu Staegerových a příbuzných našich, o zámku tovačovském a panu hraběti – zkrátka a dobře: Varia. Zde podrobně popsal svůj rod od roku 1799 a studentská léta. Cenné jsou také popisy a kresby dnes už neexistujících budov. Druhé rukopisné dílo je kronika Libri klevetarium aneb Páté přes deváté z Tovačova. Má celkem 316 stran. Najdeme zde například, jak vypadal tovačovský rynk v 19. století, jak si hrály děti, vzpomínky na školu i Paní dům. Byli zde zachyceni domácí obyvatelé, lékaři, faráři, hasiči, žebráci, Židé, pobožnosti u sv. Jána i potulky po hrázích. Jako kreslíř vytvořil 25 samostatných kreseb ze starého Tovačova. Zobrazoval kříže, sochy, pomníky, náhrobky a heraldické znaky. Ve vyobrazeních zachytil i pohledy na okolní obce.
Neděle, 3. prosince 2023, 09:57
Katolický kněz, básník, překladatel, publicista a organizátor katolického písemnictví na Moravě na přelomu 19. a 20. století, vůdčí osobnost Katolické moderny a podporovatel umění. Tím vším byl Karel Dostál Lutinov, od jehož úmrtí nyní uplynulo sto...
Tiskem vyšly práce: Josef Förchtgott, rektor v Tovačově (1929), Staré duby na zámecké hrázi v Tovačově (1931) a Cechovní pořádky ve starém Tovačově (1938). Články a studie z historie Tovačova a Kojetína publikoval ve Vlastivědném sborníku střední a severní Moravy. Jeho literární a rukopisná pozůstalost je uložena ve Státním okresním archivu v Přerově-Henčlově.
Karel Štéger zemřel 1. listopadu 1956 u svého syna Bohumíra v Tovačově. Bohumír Štéger navázal na vlastivědnou práci svého otce a patřil k největším znalcům dějin Tovačovska. Byl tovačovským kronikářem a muzejníkem. Také zpracoval zdejší pověsti a pohádky v publikacích Hanácké pohádky a pověsti a Zázračná slunečnice. Strážkyní odkazu svého dědečka a otce byla učitelka, kronikářka a zakladatelka Nadace Tovačovský zámek Olga Nimmerfrohová.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
