Počasí dnes27 °C, zítra27 °C
Čtvrtek 18. července 2024  |  Svátek má Drahomíra
Bez reklam

Vzácný sad u Šternberka nezůstane bez péče. Na práci zesnulého ekologa navazují jeho blízcí

Dlouhou dobu byl třešňový sad na okraji Šternberku zanedbaný a zarůstal náletovými dřevinami. Vzácné místo začal před čtyřmi lety s nadšením obnovovat Jiří Beneš, činorodý sedmatřicetiletý ekolog. Loni však zasáhla nejen jeho město tragická zpráva, Jiří náhle zemřel. S respektem k jeho dobrovolnické práci pokračují jeho blízcí v péči o jedinečný kousek přírody na Olomoucku.

Na okraji Šternberku mezi polem, menší chatovou oblastí a potokem Aleš roky zarůstal pozapomenutý třešňový sad, než se do jeho udržování od podzimu 2020 postupně vrhnul ekolog Jiří Beneš. Ukázalo se, že letité stromy na třech hektarech zanedbané plochy jsou ještě ve velmi dobré kondici a nový správce věnoval místu mnoho času, aby z něj vytvořil lokalitu vstřícnější přírodě i místním lidem. Jenže v září 2023 milovník přírody a táta dvou dětí po krátké nemoci navždy odešel.

Šternberk zasáhla smutná zpráva. Ve věku 37 let náhle zemřel ekolog a dobrovolník Jiří Beneš

Šternberk na Olomoucku zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 37 let náhle zemřel ekolog a dobrovolník Jiří Beneš. Zanechal po sobě manželku, dvě děti a mnoho projektů, kterými pomáhal přírodě v regionu, ale například také ukrajinským uprchlíkům...

Jeho manželka Karina a kamarádi chtějí na jeho aktivity v třešňovém sadu navázat a uctít i tímto způsobem jeho památku. Vznikl tak spolek Sad Upupa Jirky Beneše. Upupa je latinské označení pro dudka, podle chocholatého opeřence chtěl ekolog přírodní šternberskou lokalitu původně pojmenovat.

S motorovými pilami na začátku března zbavují sad nežádoucích invazivních dřevin Michal Přecechtěl a Radek Kreuziger.

„Je to pro mě radost, člověk přijde na jiné myšlenky. Kdo pracuje třeba v kanceláři, tak ho do sadu zvu, může se do něčeho zapojit, rozhlédnout se po okolí, dát si třešně… Může se tady dít něco poměrně důležitého, a to je občanská angažovanost. Stát nemá na to, aby se staral o všechny zajímavé a cenné plochy. Když se najdou aktivní lidi, tak je to poklad. I Jirka Beneš byl poklad,“ přemítá mezi věkovitými stromy olomoucký podnikatel Michal Přecechtěl, který má také kořeny ve Šternberku.

K rodinným a pracovním aktivitám si po odchodu kamaráda přidal i další oblast. „Úplně cizí mi to není, nějaké zkušenosti už mám. S Jirkou jsem pracoval v hnutí Duha, k životnímu prostředí mám blízko. Měli jsme nějaké společné myšlenky a doufám, že jeho odkaz budu dobře rozvíjet,“ podotýká.

Po úvodním poznání sadu bylo už před třemi lety zřejmé, že je domovem řady vzácných druhů, a to především z hmyzí říše. „Sad je primárně určený k tomu, aby zde mohla žít zvířata či chráněný hmyz. Stromy jsou staré, třešně mají přes šedesát let a jsou útočištěm pro brouky, pro které je stará kůra vhodnější. A stejně tak i třeba pro ptáky. V plánu je stromy pořád dál zachovávat, dokud se nerozpadnou a i pak budou vhodné pro různé druhy hmyzu. Dál jsou tady i mladší třešinky a jiné druhy stromů, které v budoucnu nahradí ty starší,“ popsal Michal Přecechtěl ekologický rozměr přibližně tříhektarové oblasti na okraji třináctitisícového města.

Jiří Beneš ze sadu postupně tvořil i zajímavý cíl nejen pro místní komunitu, mezi třešněmi probíhala pozorování nočních motýlů či výstavy obrazů. „Určitě bychom na to chtěli navázat. Máme v plánu se opět zaměřit na pozorování nočních motýlů. Konaly se tu i umělecké výstavy, je možné, že se i tyto akce uskuteční. Až bude sad rozkvetlý, tak tady bude mít jeden pár svatbu a na oplátku nám pak pomohou, když se bude sad kosit. Jsme otevření i tomu, že by si tady někdo třeba udělal i focení, ale je to vždycky trochu podmíněné nějakou pomocí či drobným příspěvkem,“ podotýká jeden z členů spolku Upupa.

Práce je na rozlehlém pozemku totiž stále dost, citlivá údržba je podle Michala Přecechtěla klíčová pro druhovou rozmanitost. „Likvidace invazivních dřevin je podstatná, protože pod nimi nerostou další rostliny, které potřebujeme. Jsou zastíněné náletovými dřevinami a když nevznikne bylinné patro s květinami, tak se na něj nemůže navázat populace divokých opylovačů. Možná nepopulární kácení invazivních dřevin je potřeba kvůli zachování biodiverzity,“ vysvětluje.

V následujících letech čeká šternberský sad ale také výrazné zmenšení. Přibližně čtvrtinu plochy blíže k městu by měla ukrojit mimoúrovňová křižovatka, která je součástí trasy připravovaného obchvatu. Se zahájením stavby počítá Ředitelství silnic a dálnic okolo roku 2026.

VIDEO: ŘSD představilo novou vizualizaci obchvatu Šternberka. Město na něj čeká desítky let

Už na začátku tisíciletí schválilo ministerstvo dopravy investiční záměr na vybudování obchvatu kolem Šternberka, kudy každý den projíždějí tisíce aut ve směru od Olomouce na Opavu případně na Bruntálsko či do Polska. ŘSD pokračuje v přípravách...

„Pokud se na sad budeme dívat jako místo pro lidi, tak to bude citelný zásah z hlediska hluku a podobně. Ale z pohledu prostředí pro hmyz to asi není takový problém. Popravdě nevím, jak přesně to bude v budoucnu vypadat. Jaká bude příjezdová cesta, jestli vznikne nějaká bariéra. Samozřejmě budeme chtít, aby sem byl přístup zachován. Nyní jsme se přesunuli do vzdálenější části sadu, tou chceme kompenzovat oblast, kterou zabere nová silnice,“ poznamenal Přecechtěl.

Ten doufá, že jedinečná lokalita bude dál nejen úkrytem a domovinou pro zvířata či vzácný hmyz, ale také inspirací v přístupu k cennému životnímu prostředí. „Třešňový sad je trochu stranou od města, ale věřím, že lidé, kteří mají pro přírodu cit, si ho najdou. A když nám s něčím pomůžou, tak budeme jenom rádi. Jde o malý pokus záchrany diverzity. Sami těžko můžeme ovlivnit, jak se o přírodu pečuje v celé republice nebo na světě, protože bychom pak třeba neměli co jíst, kdybychom příliš zmenšovali zemědělské plochy nebo měnili způsob obhospodařování. Ale lokálně má smysl se takové práci věnovat a vytvářet alespoň ostrůvky pro rozmanitou přírodu,“ je přesvědčený Michal Přecechtěl.

Hodnocení článku je 80 %. Ohodnoť článek i Ty!

Foto Stanislav Heloňa, FB Třešňový sad Šternberk

Štítky Příroda, životní prostředí, třešňový sad, Šternberk, Jiří Beneš, ekolog, zesnulý ekolog, sad Upupa, Olomoucký kraj

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Vzácný sad u Šternberka nezůstane bez péče. Na práci zesnulého ekologa navazují jeho blízcí  |  Společnost  |  Zprávy  |  Hanácká Drbna - zprávy z Olomouce a Olomouckého kraje

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Uložené články mohou používat pouze přihlášení uživatelé.

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.