Počasí dnes27 °C, zítra27 °C
Úterý 25. června 2024  |  Svátek má Ivan
Bez reklam

Jan Kabelík byl pedagogem, literárním historikem i autorem učebnic. V Přerově spoluzakládal muzeum

Významnou osobností moravského literárního života byl pedagog, literární historik a autor učebnic a čítanek Jan Kabelík, od jehož narození nyní uplynulo sto šedesát let. Narodil se v Přerově, kde učil a kde rovněž spoluzakládal muzeum.

Hana Bartková
Autorka je historička a publicistka.

Jak Kabelík se narodil 6. května 1864 v Přerově v rodině měšťana Františka Kabelíka a jeho manželky Antonie rozené Lehnerové. V roce 1881 maturoval na přerovském gymnáziu. Poté studoval češtinu a němčinu na Filozofické fakultě pražské univerzity, kterou v roce v roce 1886 úspěšně ukončil.

Učil na krátce na střední škole v Telči. Od roku 1887 do roku 1897 učil na měšťance a gymnáziu v Přerově a následně v Plzni. V letech 1902 až 1923 byl profesorem na Střední průmyslové škole v Praze na Smíchově. Od roku 1918 byl zemským inspektorem pro živnostenské školy.

Už v době svých studií se zajímal o literaturu. Inicioval činnost pražských studentů k poznání bratrské historie Přerova. Byl pravidelným návštěvníkem přerovského Michálkova knihkupectví, kde vznikl literární salón. V něm se scházeli významní kulturní činitelé a spisovatelé Jakub Škoda, František Bílý a František Bartoš. V roce 1885 byl redaktorem 3. Ročníku almanachu Zora.

Vojtěška Baldessari Plumlovská byla první dámou českého divadla pro děti. Navázala na ni Kašpárkova říše

Vojtěška Baldessari Plumlovská byla první dámou českého divadla, které se věnovalo dětem. Od narození významné osobnosti, spisovatelky, dramatičky a kulturní činitelky nyní uplynulo sto šedesát let. Po celý život byla spjatá se střední Moravou.

Byl aktivním členem řady spolků – Moravská beseda (člen výboru), Moravské kolo spisovatelů, Kruh přátel literatury české, Česká akademie věd a umění, Moravskoslezská beseda, Ústřední matice školská (člen výboru) , spolek Radhošť. V Přerově spoluzakládal muzeum.

Svůj hluboký zájem o literaturu a své literárněhistorické znalosti zúročil v publikační činnosti. Přispíval například do Lidových novin, Časopisu Matice moravské a dalších periodik. Byl členem komise při Moravskoslezské besedě v Praze, která pod vedením Františka Bílého sestavila Lidovou čítanku moravskou. Vyšla v roce 1907 v nakladatelství Emil Šolc v Telči. Jan Kabelík do ní přispěl rozsáhlou statí Z doby národního probuzení Moravy. Do učebnice Literatura česká 19. století III. přispěl kapitolou Rozvoj české literatury na Moravě a ve Slezsku v letech 1848–1870.

Byl autorem učebnice O četbě dramat na školách středních (Přerov 1894). Byl také autorem řady čítanek. Mnohé z nich se dočkaly několika vydání. Patří mezi ně například Česká čítanka průmyslová pro školy průmyslové, odborné a pokračovací, Česká čítanka pro ženské školy odborné, Česká čítanka pro první třídu škol středních, Slovenská čítanka a Čítanka pro nižší školy zemědělské.

Hynek Floryk byl zakladatelem moravského chmelařství. Pochází z Tršic, kde vysadil první pole

Zajímavou osobností našeho regionu byl Hynek Floryk, od jehož narození uplynulo sto devadesát let. Pochází z Tršic na Olomoucku, kde v roce 1861 založil první chmelnici. Přes značnou nedůvěru v širokém okolí se brzy dostavily první úspěchy a...

Z vlastních knih uvádíme například knihy O Shakespearových dramatech v Čechách (vlastním nákladem, Praha 1885) a Povídky ze Shakespeara ( 20 sešitů, Praha Šolc a Šimáček, 1920–1925), Rodina pěvce Slávy dcery (1928). Předmluvou a úpravou se podílel na vydání Babičky Boženy Němcové. Byl také editorem povídek kvasického rodáka, novináře a spisovatele Antoše Dohnala (vlastní jméno Leopold Hansmann). Vyšly pod názvem První povídky hanácké ( první vydání v roce 1906, druhé rozšířené vydání v roce 1924 v Olomouci u R. Prombergera). Napsal k nim také rozsáhlý úvod.

Jeho manželkou byla Karla rozená Šikutová. Měli tři syny. Nejstarší syn Jan Kabelík (1891–1979) byl známým olomouckým lékařem a profesorem epidemiologie a mikrobiologie na Lékařské fakultě UP. Syn Vladimír byl filmovým producentem a scénáristou a syn Václav byl úředníkem na ministerstvu průmyslu.

PhDr. Jan Kabelík žil poslední léta svého života v Praze na Smíchově, kde také 16. října 1928 ve svých čtyřiašedesáti letech zemřel. Jeho památku připomíná pamětní deska na rodném domě na Horním náměstí č. 19 v Přerově. Jeho literární pozůstalost je uložena v Muzeu J. A. Komenského v Přerově.

Nejmocněji projevil se tento vliv při slavnostech velehradských r. 1863. … účastníci poutí těch zapomínali v tomto „Betlémě“ i Jerusalémě našem“ svých kmenových růzností a stykem s poutníky českými i slovanskými se vraceli s povzneseným vědomím národním, čerpajíce z veliké minulosti slovanské Moravy naději v lepší budoucnost svého národa. V té sílily je také knihy české od drobných brožurek až po noviny, znova za politického života zakládané (zvláště „Moravská Orlice a „Našinec“), které se nesly týmž duchem. A jakkoli málokterá z knih, v té době na Moravě vydaných, je ceny trvalé, působily s velkým úspěchem. Hledíce především k vzdělávání lidu jazykem národním, připravovaly přece zároveň cestu literární tvorbě vyšších cílů…
Jan Kabelík, ukázka ze statě Z doby národního probuzení Moravy

Hodnocení článku je 100 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto poskytla Hana Bartková

Štítky Přerov, Jan Kabelík, výročí, historie, muzeum, Česko, Praha, Morava, literatura, kniha, Telč, Smíchov

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Jan Kabelík byl pedagogem, literárním historikem i autorem učebnic. V Přerově spoluzakládal muzeum  |  Společnost  |  Zprávy  |  Hanácká Drbna - zprávy z Olomouce a Olomouckého kraje

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Uložené články mohou používat pouze přihlášení uživatelé.

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.