Významnou osobností moravského literárního života byl pedagog, literární historik a autor učebnic a čítanek Jan Kabelík, od jehož narození nyní uplynulo sto šedesát let. Narodil se v Přerově, kde učil a kde rovněž spoluzakládal muzeum.
Jak Kabelík se narodil 6. května 1864 v Přerově v rodině měšťana Františka Kabelíka a jeho manželky Antonie rozené Lehnerové. V roce 1881 maturoval na přerovském gymnáziu. Poté studoval češtinu a němčinu na Filozofické fakultě pražské univerzity, kterou v roce v roce 1886 úspěšně ukončil.
Učil na krátce na střední škole v Telči. Od roku 1887 do roku 1897 učil na měšťance a gymnáziu v Přerově a následně v Plzni. V letech 1902 až 1923 byl profesorem na Střední průmyslové škole v Praze na Smíchově. Od roku 1918 byl zemským inspektorem pro živnostenské školy.
Už v době svých studií se zajímal o literaturu. Inicioval činnost pražských studentů k poznání bratrské historie Přerova. Byl pravidelným návštěvníkem přerovského Michálkova knihkupectví, kde vznikl literární salón. V něm se scházeli významní kulturní činitelé a spisovatelé Jakub Škoda, František Bílý a František Bartoš. V roce 1885 byl redaktorem 3. Ročníku almanachu Zora.
Neděle, 21. dubna 2024, 09:57
Vojtěška Baldessari Plumlovská byla první dámou českého divadla, které se věnovalo dětem. Od narození významné osobnosti, spisovatelky, dramatičky a kulturní činitelky nyní uplynulo sto šedesát let. Po celý život byla spjatá se střední Moravou.
Byl aktivním členem řady spolků – Moravská beseda (člen výboru), Moravské kolo spisovatelů, Kruh přátel literatury české, Česká akademie věd a umění, Moravskoslezská beseda, Ústřední matice školská (člen výboru) , spolek Radhošť. V Přerově spoluzakládal muzeum.
Svůj hluboký zájem o literaturu a své literárněhistorické znalosti zúročil v publikační činnosti. Přispíval například do Lidových novin, Časopisu Matice moravské a dalších periodik. Byl členem komise při Moravskoslezské besedě v Praze, která pod vedením Františka Bílého sestavila Lidovou čítanku moravskou. Vyšla v roce 1907 v nakladatelství Emil Šolc v Telči. Jan Kabelík do ní přispěl rozsáhlou statí Z doby národního probuzení Moravy. Do učebnice Literatura česká 19. století III. přispěl kapitolou Rozvoj české literatury na Moravě a ve Slezsku v letech 1848–1870.
Byl autorem učebnice O četbě dramat na školách středních (Přerov 1894). Byl také autorem řady čítanek. Mnohé z nich se dočkaly několika vydání. Patří mezi ně například Česká čítanka průmyslová pro školy průmyslové, odborné a pokračovací, Česká čítanka pro ženské školy odborné, Česká čítanka pro první třídu škol středních, Slovenská čítanka a Čítanka pro nižší školy zemědělské.
Neděle, 10. března 2024, 09:57
Zajímavou osobností našeho regionu byl Hynek Floryk, od jehož narození uplynulo sto devadesát let. Pochází z Tršic na Olomoucku, kde v roce 1861 založil první chmelnici. Přes značnou nedůvěru v širokém okolí se brzy dostavily první úspěchy a tradice...
Z vlastních knih uvádíme například knihy O Shakespearových dramatech v Čechách (vlastním nákladem, Praha 1885) a Povídky ze Shakespeara ( 20 sešitů, Praha Šolc a Šimáček, 1920–1925), Rodina pěvce Slávy dcery (1928). Předmluvou a úpravou se podílel na vydání Babičky Boženy Němcové. Byl také editorem povídek kvasického rodáka, novináře a spisovatele Antoše Dohnala (vlastní jméno Leopold Hansmann). Vyšly pod názvem První povídky hanácké ( první vydání v roce 1906, druhé rozšířené vydání v roce 1924 v Olomouci u R. Prombergera). Napsal k nim také rozsáhlý úvod.
Jeho manželkou byla Karla rozená Šikutová. Měli tři syny. Nejstarší syn Jan Kabelík (1891–1979) byl známým olomouckým lékařem a profesorem epidemiologie a mikrobiologie na Lékařské fakultě UP. Syn Vladimír byl filmovým producentem a scénáristou a syn Václav byl úředníkem na ministerstvu průmyslu.
PhDr. Jan Kabelík žil poslední léta svého života v Praze na Smíchově, kde také 16. října 1928 ve svých čtyřiašedesáti letech zemřel. Jeho památku připomíná pamětní deska na rodném domě na Horním náměstí č. 19 v Přerově. Jeho literární pozůstalost je uložena v Muzeu J. A. Komenského v Přerově.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
