Dnešním dnem uplynulo sto let od narození olomoucké vysokoškolské pedagožky a geografky Stanislavy Šprincové. Význačná odbornice na geografii cestovního ruchu zemřela v roce 2014 ve věku 90 let. Za 2. světové války byla nasazena na nucené práce. Po zapojení jejího manžela do protestů proti invazivním vojskům v roce 1968 zastavil komunistický režim její kariérní postup.
Stanislava Šprincová se narodila se 24. srpna 1924 v Olomouci. Otec Antonín Kavan byl legionářem, sociálně demokratickým činitelem, zastupitelem města a protifašistickým odbojářem. Za okupace byl několikrát zatčen a vězněn v Olomouci, na Mírově a v Terezíně. Krátce před osvobozením zemřel na skvrnitý tyfus v karanténní nemocnici v Roudnici nad Labem. Matka Libuše rozená Klimešová byla dcerou vlasteneckého učitele ze Zábřežska.
V roce 1943 maturovala na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Jejími spolužáky byli pozdější vysokoškolští učitelé a jazykovědci Miroslav Komárek a Miloslav Krbec. Byla nasazena na nucené práce. Nejprve v Olomouci a potom v továrně Famo-Werk v Králíkách. V roce 1944 byla zatčena a odsouzena za nezávaznou korespondenci se skotským válečným zajatcem. Byla uvězněna ve věznici pro mladistvé ve Vídni. V březnu 1945 byla na žádost matky propuštěna a vrátila se do Olomouce. Po válce studovala práva na Právnické fakultě v Brně.
Od roku 1945 byla jednatelkou Akčního výboru vysokoškolského studentstva a podílela se na přípravných pracích k obnovení olomoucké univerzity. Zde se seznámila se studentským aktivistou Zdeňkem Šprincem (1919–1988), pozdějším veřejným, vlastivědným a kulturním činitelem Olomouce a publicistou. V roce 1948 se za něj provdala. Oba byli členy sociální demokracie a po jejím násilném sloučení s KSČ se automaticky stali členy komunistické strany. Nesla to samozřejmě těžce a nazývala to profesní sebevraždou. Po zapojení do událostí pražského jara v roce 1968 byla z komunistické strany vyškrtnuta. Ze zaměstnání nebyla sice vyhozena, ale její kariérní postup se zastavil.
V padesátých letech studovala ekonomickou geografii a pod vedením profesora Miroslava Blažka získala v roce 1959 titul kandidátky věd prací Hospodářská geografie severní Moravy a severozápadního Slezska. Nejprve působila jako odborná asistentka na Vysoké škole pedagogické a od roku 1959 na katedře geografie Přírodovědecké fakulty UP. V roce 1966 získala vědecko-pedagogickou hodnost docentky ekonomické geografie. Zabývala se socioekonomickou geografií.
Neděle, 18. srpna 2024, 16:08
Nedávno uplynulo sedmdesát let od úmrtí Zdeny Wolkerové, významné osobnosti prostějovského kulturního a spolkového života, publicistky, spisovatelky a matky básníka Jiřího Wolkera. Svého syna přežila o třicet let a významně pečovala o jeho odkaz a...
Ve své vědecké práci se zaměřila na geografii cestovního ruchu. Tento obor byl pro komunistický režim neatraktivní, ale ona jej tvrdě prosazovala. Jako první u nás vypracovala terminologii oboru cestovní ruch. Zúčastnila se studijního pobytu ve Francii a přednášela ne mezinárodních kongresech v Londýně, Montrealu, Paříži, Moskvě, Tokiu a Budapešti. Z její iniciativy vznikla v roce 1972 pracovní skupina pro geografii cestovního ruchu při Mezinárodní geografické unii. Tato skupina byla od roku 1980 komisí a docentka Šprincová se významně podílela na její činnosti. Vychovala řadu učitelů zeměpisu a odborných pracovníků.
Její bibliografie obsahuje přes 130 položek zahrnujících publikace, studie a odborné články. Dodnes jsou její práce citovány. Patří mezi ně například publikace Geografie cestovního ruchu v Jeseníkách (Praha 1969) a Úvod geografie cestovního ruchu (Olomouc 1975, 1981).
V roce 1989 odešla do důchodu. Nadále však byla v kontaktu s katedrou a univerzitou. Byla také členkou České geografické společnosti. Za její dlouholetou pedagogickou a vědeckou činnosti jí byla udělena Stříbrná medaile UP a k 50. výročí obnovení Univerzity Palackého Pamětní medaile rektorky. U příležitosti jejích osmdesátin uspořádala katedra geografie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci 17. března 2005 jednodenní seminář, na kterém vystoupla řada odborníků a vědců. Její zásluhy zde vyzvedl významný odborník v oboru geografie rekreace a cestovního ruchu profesor Václav Gardavský.
Docentka Stanislava Šprincová zemřela ve svých devadesáti letech 2. září 2014 v Olomouci.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.