Málokdo novému obloukovému mostu na Masarykově třídě řekne jinak než Rejnok, oficiálně je však most pojmenován po Václavu Renderovi, významném barokním architektovi a kameníkovi. Právě on stál za zbudováním nejvýznamnější olomoucké památky - Sloupu Nejsvětější trojice na Horním náměstí. Tento monument činí městskou památkovou rezervaci v Olomouci, která je druhou největší v Česku, výjimečnou zápisem na seznam památek hmotného dědictví UNESCO.
Díky sloupu je tak Olomouc jedním ze sedmnácti míst Česka, uvedeném na zmíněném seznam. Město se zde objevilo jako desáté v pořadí, aktuálně je jich jen sedmnáct (naposledy přibyly loni chmelnice v Žatci). Unikátní měl být už od první myšlenky na jeho vybudování. Morové sloupy byly architektonickým trendem doby, ovšem Václav Render přišel za olomouckými radními s ambiciózní ideou na sloup nejvyšší a nejkrásnější. Svůj plán přednesl už v roce 1715, kdy morová epidemie v Olomouci ještě neskončila.
Od té doby se stal kameník Render sloupem doslova posedlý. Vůbec ho neodradila odmítavá reakce vedení města stavbu financovat a rozhodl se ji zaplatit sám za přispění dobrodinců. Kdo byli oni dobrodinci se dodnes neví. Je možné, že šlo jen o rétorický obrat a jediným dobrodincem, dnes bychom řekli sponzorem, byl sám Václav Render.
Kameník v investicích do stavby utopil veškeré své prostředky, byť i jeho posedlost sloupem měla své meze. Render nezemřel v bídě, jako celá řada jiných ve své době zneuznaných umělců, ale odkázal veškerý svůj majetek na dostavbu díla a šlo o nemalou sumu necelých 9 000 zlatých. Minimálně dvakrát tolik už sloup spolykal před Renderovou smrtí, jelikož se dokončení nedožil.
Čtvrtek, 4. dubna 2024, 15:13
V průběhu dubna se barokní Sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí v Olomouci schová za lešení a také krycí plachtu, která památku zapsanou na seznam světového kulturního dědictví UNESCO zahalí takřka na tři roky. Nad provedením rozsáhlé obnovy...
Nicméně jeho následovníci se pravděpodobně drželi jeho záměru. Za Renderova života byla dokončena unikátní kaple uvnitř sloupu, právě ta, kromě neobvyklé velikosti, činí monument jedinečným oproti ostatním sloupům. Ačkoliv Sloup Nejsvětější trojice vznikal ze stejných pohnutek jako morové sloupy v řadě jiných měst, sám se oním morovým sloupem nestal. Proč tomu tak bylo do detailu nevíme. Zcela jistě však situace souvisí s výstavbou mariánského morového sloupu na Dolním náměstí. Sloup byl dokončen až v roce 1754 a jeho stavbu vedli včetně Rendera čtyři mistři, ale dokončení se dožil až poslední z nich Jan Ignác Rokický.
Toho času už mor z přelomu století nebyl tak aktuální tématem. I to mohlo stát v pozadí situace, kdy původní záměr postavit největší morový sloup nakonec skončil postavením jiného největšího sloupu. Jakého? Oficiálně je Sloup Nejsvětější trojice největším barokním sousoším. Jeho význam však neocenilo jen UNESCO, přijela se na něj podívat i císařovna Marie Terezie.
Pokud někoho zajímá i jiné Renderovo dílo, které mu umožnilo nashromáždit majetek k výstavbě unikátní památky, může si prohlédnout jeho dům č. 7 na ulici 8. Května. Prohlídku zajímavé Renderovy sochy sv. Floriána je možné spojit s výletem do Skrbně, kde se tyčí uprostřed tamější gotické tvrze. Stavba sice mnohem více připomíná socialistické JZD než středověkou pevnost, ale i taková byla česká historie. Dílo kameníka Rendera do ní udělalo významný otisk.
Neděle, 22. září 2024, 09:57
Málokomu je potřeba připomínat, že v Olomouci byla založena druhá nejstarší vysoká škola v českých zemích po Karlově univerzitě v Praze. Dnes je město díky této mimořádné univerzitní tradici trochu posměšně přezdíváno jako "Hanácké Oxford". V...
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
