Počasí dnes1,2 °C, zítra0 °C
Pondělí 10. února 2025  |  Svátek má Mojmír
Bez reklam

Literární historik, redaktor a spisovatel František Sekanina spjatý s Prostějovskem byl jednatelem MÁJE

Literární historik, redaktor a spisovatel František Sekanina byl úzce spjatý s naším regionem. Narodil se v chudé rodině svobodné matky v Žárovicích u Plumlova na Prostějovsku. Už od mládí ho přitahovala literatura. V Hlasech z Hané otiskl své první studentské básně.

Hana Bartková
Autorka je historička a publicistka.

Spisovatel František Sekanina se narodil se v chudé rodině svobodné matky Majdaleny Sekaninové 14. února 1875 v Žárovicích, nyní místní část Plumlova. V Krumsíně vychodil obecnou školu a následně českou reálku v Prostějově, na které v roce 1894 maturoval. Už zde jej přitahovala literatura. V Hlasech z Hané otiskl svůj beletristický obrázek o Stařečkovi a první studentské básně. Jako sextán v Prostějově poprvé viděl Antonína Dvořáka a zpíval pod jeho taktovkou na slavnostním provedení velkého oratoria Stabat Mater.

Potom studoval na technice v Praze chemii, matematiku a fyziku. V Praze poznal hodně přátel a rádců z řad spisovatelů, například Jaroslava Vrchlického, Svatopluka Čecha, Františka Heritese, Jakuba Arbese a Františka Bílého. Pomohli mu také získat kondice v zámožných rodinách, a Sekanina tak získal i finanční prostředky na studium. Už tehdy se začal věnovat výrazně i literatuře. Psal básně, překládal z francouzštiny a psal knižní kritiky.

Po absolutoriu pracoval jako středoškolský profesor na reálce v Novém Městě na Moravě, dále na reálce v Praze-Žižkově a na dívčím gymnáziu Minerva v Praze a Vyšší dívčí škole.

František Skácelík byl přerovský lékař, starosta a regionální pracovník. Podílel se na založení měšťanské školy

Pozoruhodnou osobností našeho regionu byl lékař a veřejný činitel František Skácelík. Narodil se v Bochoři u Přerova a po studiích působil jako praktický lékař v Přerově. Ordinoval ještě ve svých šestašedesáti letech, až v roce 1911 na vlastní...

Vyšly mu básnické sbírky Za nocí chmurných a světlých a Lyrické intermezzo. Svoje básně uveřejňoval v Květech, Rozhledech a Zlaté Praze. Uveřejňoval také literární studie například o Victoru Hugovi a Pedrovi Calderonovi v České revui a o Henryku Sienkiewiczovi v Obzoru literárním a uměleckém. Mnohé práce vyšly jako monografie (Henryk Sienkiewicz, Alois Jirásek, 50 let českého písemnictví). Psal eseje o Jaroslavu Vrchlickém, Boženě Němcové, Karolině Světlé, Karlu Klostermannovi a dalších autorech.

V roce 1903 jej Jaroslav Vrchlický povolal za jednatele spolku českých spisovatelů beletristů MÁJ. Tuto funkci zastával do konce roku 1945. Jako jednatel Máje organizoval kolem padesáti spolkových zájezdů do různých míst naší vlastí po stopách života a díla spisovatelů, například Boženy Němcové, Aloise Jiráska, V. B. Třebízského, Julia Zeyera, Adolfa Heyduka, Terezy Novákové, Karla Klostermanna a F. S. Procházky. Dvakrát navštívil v rámci zájezdu i Prostějov. 30. listopadu a 1. prosince 1907 se zde se spisovatelskou delegací zúčastnil slavnosti otevření Národního domu. 24. července 1921 měl v Prostějově hlavní projev při odhalení pomníku Karla Havlíčka Borovského.

Od roku 1905 vedl páteční a nedělní kulturní a literární přílohu „Písemnictví“ v listu Národní politika. Vedl ji přes třicet let a přispíval do ní různými statěmi, fejetony i pravidelnými přehledy vydaných knih.

Filozof Josef Ludvík Fischer byl prvním rektorem obnovené univerzity. Vzpomínal na něho i Václav Havel

Josef Ludvík Fischer byl významným filozofem a sociologem. Byl spjatý s Olomoucí, s její kulturou a historií. Výrazně se rovněž zapsal do historie univerzity jako její zakladatel a první rektor po obnovení v roce 1946. Od jeho narození nedávno...

V letech 1912–1945 byl členem Moravského kola spisovatelů. Ze spolku Máj v roce 1913 založil Společnost Jaroslava Vrchlického a v roce 1915 Syndikát českých spisovatelů a i v těchto spolcích byl jednatelem.

Významná byla jeho práce editorská. Vydal výbor ze spisů J. K. Tyla, díla Františka Jaromíra Rubeše, Kytičku z díla F. S. Procházky, výbor z prací Paula Verlaina s vlastními překlady a Máchův Máj a jeho ohlasy. Redigoval sbírky 1000 nejkrásnějších novel, Romány světových spisovatelů, Vilímkovu knihovnu a byl poradcem Vilímkova nakladatelství. Byl také poradcem rozhlasové stanice Radiojournal, kde měl pořady o literatuře.

František Sekanina zemřel 4. března 1958 ve Smečně a je pohřben v rodinném hrobě na hřbitově v Praze na Malvazinkách. Jeho synem byl levicový novinář, advokát, přítel a spolužák Jiřího Wolkera z prostějovského gymnázia Ivan Sekanina (1900–1940) umučený v koncentračním táboře v Sachsenhausenu. Také jeho jméno je symbolicky uvedeno na náhrobku.

Ty dávné jezírko, v němž řeky utonuly
a v domky, skály, les a v údolí se spnuly,
snad zas mne uhostíš v těch skal a lesů tiš,
vždyť vím, žes dosud tím, jak poznal jsem tě již
ty ze zlata a z žuly.
Kyneš mi stále blíž – zřím těžkou hradbu lesů,
zřím slunné mýtiny, kde v měkkém vonném vřesu
jsem šťastně usedal, boj neznaje ni žal –
teď z dálky trud a boj, jejž svět mi v úděl dal,
v tvé těžké skály nesu.

z básně Cestou k rodnému kraji

Ohodnoť článek

Autoři | Foto poskytla Hana Bartková

Štítky historie, František Sekanina, máje, Prostějov, Praha, Jaroslav Vrchlický, literatura, skála, les, Henryk Sienkiewicz, okres Prostějov

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Literární historik, redaktor a spisovatel František Sekanina spjatý s Prostějovskem byl jednatelem MÁJE  |  Společnost  |  Zprávy  |  Hanácká Drbna - zprávy z Olomouce a Olomouckého kraje

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.