Mutanti na olomouckém poli. Odborníci z Akademie věd testují upravený ječmen

Vědci dokázali ječmen geneticky upravit pomocí molekulárních nůžek CRISPR. Ty jim umožňují část genetické informace „vystřihnout“ a nahradit jinou. V tomto případě byla jedna linie upravena tak, aby vědci zjistili vliv genu VRN1 na vývoj klasu. „Načasování kvetení je zásadní nejen pro výnos, ale i pro stabilitu produkce. U jarního ječmene, který je významnou surovinou pro výrobu sladu a piva, hrají roli i podmínky, za nichž porosty vzejdou, v posledních letech je totiž stále častěji ohrožuje rychlý nástup jarního sucha,“ vysvětlil Jan Šafář z Centra strukturní a funkční genomiky rostlin.

Druhá linie je podle odborníků ještě zajímavější a přezdívají jí „nesmrtelný ječmen“. Vykazuje totiž chování, které u ječmenu ještě nepozorovali. Rostliny nevstupují do fáze kvetení, netvoří semena a místo toho pokračují ve svém růstu. Vytváří nové výhonky a v laboratorních podmínkách dosáhli až třikrát delší životnosti než běžný ječmen. To podle vědců otevírá možnost šlechtění obilovin, které by nebylo nutné vysévat každý rok znovu.

Polní experiment odborníkům ukáže, jak se genetické změny projeví v běžném prostředí. „Dosud se tyto genetické linie pěstovaly pouze v kontrolovaných podmínkách růstových komor a skleníků, proto je jejich chování na poli zásadní pro ověření efektu úprav. Polní prostředí nelze v laboratoři napodobit,“ doplnil Šafář.  

Celý experiment v polním prostředí je jedním z prvních svého druhu v Česku i Evropě. Podléhá přísným pravidlům biologické bezpečnosti. Pracovníci tak musí zajistit izolaci celého porostu a docházet bude také k pravidelným kontrolám. O tom, jak se upravený ječmen chová v přirozeném prostředí by měli mít vědci jasnější představu během letošního léta. Celý výzkum by měl pomoci zemědělcům a šlechtitelům vyvíjet odrůdy, které se dokáží lépa adaptovat na klimatickou změnu.