Neděle 21. 6. 2026 | Svátek má Alois
Dnes, 10:02
Návrh na založení městské nemocnice v Prostějově byl podán již v roce 1869, ale z finančních důvodů k její realizaci nedošlo. Až 24. března 1885 přijal obecní výbor usnesení o vybudování městské veřejné všeobecné nemocnice a 7. října 1885 obecní zastupitelstvo schválilo plány a rozpočet. Potřebné finanční prostředky poskytla spořitelna města, která každoroční úroky a umořovací částku věnovala městu jako dar.
Projekty a rozpočet vypracoval Karel Bieberle. Zednické a tesařské práce realizovala firma Aloise Lukavského. Stavební záležitosti měl na starosti sedmičlenný přípravný výbor, který tvořili zastupitelé města: Jan Zajíček (starosta,) Karel Bieberle, Vilém Gebauer, Jan Kreuziger, Eduard Skála, Karel Vojáček a František Weigel. Objekty byly vybudovány na pozemcích o rozloze devíti hektarů bývalého vojenského cvičiště za Císařskou (pozdější Brněnskou) třídou. Od února do května 1886 byla vykopána 177 metrů hluboká artézská studna. Voda ale nebyla vhodná jako pitná, proto byla nedaleko vykopána menší studna pro pitnou vodu.
Základy stavby se začaly kopat v květnu 1886. Ústav byl budován jako pavilonový a tvořily jej tři objekty: hlavní jednopatrová budova s přijímací kanceláří, kuchyní a bytem správce, přízemní chirurgický pavilon a infekční pavilon. V roce 1887 byl kolem nemocničních budov založen park. Na podzim roku 1887 byla stavba a vnitřní úpravy budov dokončeny a stavba byla předána městu.
Provoz nemocnice byl zahájen 1. července 1888. Ve svých začátcích měla název Veřejná všeobecná nemocnice korunní princezny Štěpánky v Prostějově. Celkem měla 118 lůžek a součástí byla prádelna a menší hospodářské budovy. Již během prvního půlroku bylo přijato 303 nemocných. Chirurgickému pavilonu však chyběl operační sál a infekční pavilon byl využíván jen při větších epidemiích. Péče o nemocné byla svěřena tehdejšímu městskému lékaři Otto Borákovi a městskému fyziku a praktickému lékaři Janu Foltinovi. První z nich byl zároveň primářem nemocnice Milosrdných bratří.
Neděle, 17. května 2026, 10:03
Připomínáme si 81 let od konce 2. světové války. Tuto skutečnost a oběti války nám připomínají v Prostějově pamětní desky a reliéfy v budově radnice, škol, podniků a v dalších objektech. Byly instalovány většinou začátkem května 1946 k 1. výročí od...
Až v roce 1896 se zastupitelstvo města rozhodlo zřídit v nemocnici dvě samostatná místa – primáře a prozatímního sekundáře. Prvním samostatným primářem byl od 1. ledna 1897 jmenován Jaroslav Mathon, který do Prostějova přišel po působení na chirurgických klinikách ve Vídni. Za něj byl v roce 1899 vybudován a dán do užívání operační sál. Za přičinění zemského poslance Ondřeje Přikryla byla získána subvence na novostavbu pavilonu pro aseptickou chirurgii a také pro obytnou budovu pro lékaře, správce a ošetřovatelky. Budovy byly dány do užívání v roce 1903. Tímto vzrostl počet lůžek na 160.
V roce 1914 byl řídicí primář Jaroslav Mathon pověřen funkcí ředitele. Byla také založena lékařská knihovna. V roce 1923 byl zakoupen nový rentgenový přístroj a bylo založeno rentgenologické oddělení. V roce 1926 byla zprovozněna nová kuchyně ústavní prádelna. V roce 1928 byla dokončena výstavba nového chirurgicko-gynekologického pavilonu. O významné rozšíření a výstavbu nemocnice se zasloužil tehdejší starosta Stanislav Manhard.
Do historie nemocnice se významně zapsal její primář a ředitel Jaroslav Mathon, který zde působil až do roku 1933, kdy odešel do penze a odstěhoval se do Prahy. S Prostějovem se rozloučil rozsáhlou publikací mapující nejen historii a současnost nemocnice, ale i prostějovského zdravotnictví „Veřejná nemocnice v Prostějově (Prostějov 1933). V předmluvě ke knize napsal: „Také nemocnice jest útvar živý, jehož potřeby se každým dnem mění a jenž vyžaduje obětavé a neutuchající práce. K tomu třeba intenzivní práce lékařského a správního personálu ústavu, hladké souhry mezi ním a městskou radou a účinné podpory a benevolence zemského úřadu jako rozhodující instance po stránce finančně- hospodářské.“ Ústav byl tehdy jedním z největších na Moravě. Měl 440 lůžek, 6 odborných a 10 sekundárních lékařů a ročně se zde ošetřilo 8 688 pacientů.
Neděle, 29. března 2026, 10:09
Zajímavou osobností prostějovského hudebního života byl advokát a hudebník Jiří Škrach. Dirigoval také Orchestrální sdružení a byl jeho předsedou. Pocházel z rodiny prostějovského advokáta a hudebníka Josefa Škracha. Měl dva starší sourozence,...
Dalšími výraznými osobnosti prostějovské nemocnice byli internista a primář Josef Navrátil, přednosta očního oddělení Ludvík Mlčoch, přednosta oddělení pro nemoci nosní, ušní a krční Stanislav Šafařík, rentgenolog Vojtěch Škrobal, přednosta kožního oddělení Ondřej Zbořílek a urolog Miloslav Hel.
Pavilonové uspořádání bylo ale zatěžující a likvidační, bohužel nestačila ani lůžková kapacita. V roce 1981 byla proto zahájena stavba nového zdravotnického areálu na Plumlovskou ulicí. První oddělení byly otevřena v roce 1984, další v roce 1990. Postupně se sem do konce roku 2003 přestěhovala všechna oddělení. Objekty původní nemocnice byly rekonstruovány a od konce roku 2005 zde sídlí Dětský domov a Centrum sociálních služeb.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
