V Olomoucké zoo pečují o malého klokana, matka jej odvrhla
Povlak na polštář místo klokaní kapsy se stal útočištěm pro malého klokana, který se narodil v olomoucké zoologické zahradě. Jeho matka jej odvrhla, mláděte se proto ujala jedna z chovatelek zahrady. Péče o klokaní holku se podle ní vyrovná péči o novorozence. O své potřeby se hlásí co tři hodiny. Lidské zázemí bude mládě potřebovat ještě několik měsíců.
S umělým odchovem už mají pracovníci olomoucké zoo zkušenosti z minulých let. Klokany zahrada chová od roku 1997. "Mládě se musí krmit co dvě až tři hodiny ve dne v noci. Bydlí v teplé tašce, ve které je polštářový povlak, který napodobuje vak samice. Když dáme mládě ven, chce se dostat do vaku zpátky. Skáče přitom šipku, u které udělá kotoul," řekla dnes zooložka Libuše Veselá.
Mládě klokana rudého po narození bývá veliké okolo dvou centimetrů a musí se vlastní silou vyšplhat do vaku na břiše matky, v němž prodělává jako v inkubátoru další růst. Ten trvá až osm měsíců. Odvržené klokaní mládě ze zoologické zahradě je zhruba v polovině. "Je ve věku, kdy by začínal vystrkovat hlavu. Už mu začínáme dávat k ochutnání pevnou potravu, což mu zatím moc nejde. Počítám, že ve vaku bude ještě tak zhruba tři měsíce," doplnila Veselá.
Kromě klokana se počet zvířat v těchto dnech rozrostl v olomoucké zoo ještě o dvě desítky mláďat veleštíra. V zoologické zahradě se rozmnožili vůbec poprvé. "Pro olomouckou zahradu bylo jejich narození překvapivé. A počet mláďat taktéž. Narodilo se jich kolem dvaceti. Prozatím je matka nosí všechna na zádech," uvedla mluvčí zoo Iveta Gronská. Samici s mláďaty pracovníci zoo oddělili od dospělého samce a dalšího dospělého jedince zatím nejistého pohlaví. "Hrozilo by totiž, že by si mohli mláďata zaměnit
s kořistí," dodala Gronská.
Zoologická zahrada na Svatém Kopečku dlouhodobě patří k nejvyhledávanějšímt turistickým cílům v Olomouckém kraji. Zoo loni chovala 368 druhů zvířat a ošetřovatelé pečovali celkem o 1785 jedinců.
KLOKAN RUDÝ - OBECNÉ INFORMACE, CHOV V ZOO OLOMOUC
Klokan rudý ve své domovské Austrálii žije v počtu cca 5-12 milionů jedinců. Svůj český název nezískal jen díky narezavělé barvě srsti, ale zejména od rudého barviva vylučovaného prsní žlázou. Klokani dosahují rychlosti 50 až 70 km/h, rekordní skoky mohou být až 10m dlouhé a 2 až 3m vysoké. Pro pomalý pohyb používá klokan chůzi "po pěti", kdy coby pátou končetinu používají svůj mohutný ocas. Aktivní bývají převážně nad ránem a za soumraku, kdy se živí spásáním trávy, nejteplejší část dne tráví obvykle odpočinkem ve stínu stromů. Brání se kopáním, samci se perou a boxují spolu. V případě setkání se s agresivním klokanem se doporučuje zakleknout na všechny „čtyři“ a tvářit se, že žerete trávu.
Mládě po narozené bývá veliké okolo 2 cm a musí se vlastní silou vyšplhat do vaku na břiše, v němž prodělává, jako v inkubátoru, další růst. Přisaje se k bradavce, která zduří a koutky úst mláděti srostou, takže se od bradavky nemůže odtrhnout. Samice se ihned po porodu páří. V děloze tedy vznikne další embryo, které má pozastavený vývoj do doby, než první mládě asi po 8 měsících opustí vak. Pak zárodek ve svém vývoji pokračuje, a po porodu se přesouvá do vaku. Samice tak může mít současně 3 mláďata – jedno skáče okolo ní, druhé je ve vaku a třetí v embryonálním stádiu v děloze. Klokany chovají v olomoucké zoo od roku 1997. Současné mládě je staré cca 3 měsíce.
