Svědectví dob, kdy na území dnešní Moravy a Slezska vytékala z kráterů sopek žhavá láva, si mohou prohlédnout návštěvníci Vlastivědného muzea v Olomouci. Geologická výstava přibližuje také období třetihor a čtvrtohor, kdy povrch regionu pokrývaly krátery aktivních sopek.
Expozice nazvaná Sopky v geologické minulosti Moravy a Slezska vznikla ve spolupráci VMO, katedry geologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, Muzea Prostějovska a Ústavu geologických věd Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. V muzeu bude vidění do 30. října.
„První část výstavy se zabývá sopkami jako velmi nápadným a často dramatickým projevem vnitřní energie Země. Jsou zde popsány příčiny vzniku sopek, jejich jednotlivé typy i druhy vulkanických erupcí. Podrobně jsou rozebrána všechna nebezpečí, kterými hrozí," informovali zástupci Vlastivědného muzea Olomouc.
Středa, 27. července 2022, 18:05
Na rozmanitých vyvýšených místech ve svých městech a obcích mohou lidé pozorovat čápy, kteří už před časem přivedli na svět mláďata. Výskyt čápů nemonitorují pouze ornitologové, do mapování čápů a čapích rodin se může od roku 2014 zapojit i široká...
Historické informace o největších světových katastrofách, které mají na svědomí právě sopky, jsou na výstavě doplněny také údaji o současných aktivních vulkánech. Součástí výstavy jsou instruktivní panely s ukázkami magmatických hornin ze světa i České republiky. „Projevy vnitřních geologických sil se totiž v minulosti týkaly i našeho území. Na mnohých geologických lokalitách Moravy a Slezska je dodnes zaznamenána jejich vulkanická historie uchovaná v sopečných horninách," podotkl mluvčí vlastivědného muzea Antonín Valenta.
Druhá část výstavy mapuje výskyty sopečných hornin v různých geologických obdobích. Za nejstarší vulkanity na území České republiky jsou podle nejnovějších radiometrických měření považovány horniny brněnské metabazitové zóny.
„V prvohorních obdobích - devonu a karbonu se rozprostíralo v oblasti Drahanské vrchoviny a Nízkého Jeseníku moře. Na dně hlubokomořské pánve docházelo často k vulkanismu, jehož doklady dnes nacházíme například v konicko-mladečském nebo šternbersko-hornobenešovském pruhu," objasnili autoři výstavy. V okolí Ponikve, Jesence a Dzbele na Prostějovsku lze najít produkty podmořských sopek.
Další významná etapa vulkanické činnosti je reprezentována třetihorními a čtvrtohorními sopkami v centrální části Nízkého Jeseníku, především v okolí Bruntálu. „Známé stratovulkány, k nimž patří Velký a Malý Roudný, Venušina sopka a Uhlířský vrch, tvoří významné dominanty v krajině a jsou i turisticky atraktivními cíli,“ doplnil mluvčí Valenta.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
