Počasí dnes10 °C, zítra6 °C
Sobota 20. dubna 2024  |  Svátek má Marcela
Bez reklam

Archeologům z olomoucké univerzity pomáhal při výzkumu špionážní systém

Archeologický tým z Univerzity Palackého má pozoruhodný objev. Na Blízkém východě našli nadzemně viditelné památky po pravěkých vesnicích a polnostech. Nálezy by měly sahat až do poloviny čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem.

Karel Nováček z katedry historie pod Filozofickou fakultou Univerzity Palackého se svým archeologickým týmem objevil nadzemně viditelné památky z pravěku. V jednom z horských údolí iráckého Kurdistánu objevil pravěké vesnice a zemědělské krajiny.

Doc. Karel Nováček je původně archeolog středověku se specializací na české země. Od roku 2006 se věnoval středověké městské síti v severovýchodní Mezopotámii. Je hlavním autorem monografie Medieval urban Landscape in Northeastern Mesopotamia, která vyšla v Oxfordu.

V iráckém Kurdistánu se s dalšími odborníky pracovně pohybuje od roku 2006. V zemi pracuje ve prospěch zachování diverzity světového kulturního dědictví. Založil českou archeologickou misi v Iráku, kam jezdí i jako člen různých zahraničních týmů.

Univerzita získala v oblasti s rozlohou pěti set kilometrů čtverečních pětiletou licenci na průzkum. Výzkumná skupina pod vedením Nováčka prováděla terénní průzkum, ze kterého přinesli unikátní poznatek. „V prostoru o velikosti zhruba čtyřicet hektarů se vědcům podařilo najít zaniklou vesnici, jejíž historie sahá s největší pravděpodobností do poloviny čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem,“ uvedl v tiskové zprávě mluvčí univerzity Egon Havrlant. Její historie by měla sahat až do poloviny čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem.

Oblast čtyř horských údolí, které jsou oddělená vápencovými štíty, je podle Nováčka zavlažovaná, a i v létě vhodná pro zemědělství. „Zjistili jsme, že právě tato oblast je i překvapivě bohatá na archeologické dědictví. Na poměrně malé ploše se nám podařilo najít velké množství památek,“ vysvětlil historik. Doplnil, že jej překvapila hustota tamních nálezů, kdy během čtrnácti dnů skupina objevila 35 archeologických lokalit.

Většinu učitelů by umělá inteligence nahradit nezvládla, některé však ano, říká učitel Daniel Pražák 

S Danem Pražákem jsme se potkali v kavárně blízko školy, ve které učí. Zrovna mu skončila dlouhá porada a vypadal trochu unaveně. Když jsme se ale dostali ke společnému tématu, kterým bylo studium na pedagogické fakultě v Praze, kde jsme byli...

Během výzkumu se archeologům podařilo objevit zejména zaniklé vesnice, jejichž stopy v podobě kamenné architektury našli na povrchu. „Pro představu: Nejde o stojící domy nebo ruiny, ale základy staveb s přilehlými polnostmi, které vymezují hranice z obrovských kamenů,“ objasnil Havrlant.

„Stopám po kamenné architektuře se v horách Kurdistánu zatím nikdo nevěnoval. Všichni archeologové, kteří působí v okolních regionech, se doposud domnívali, že jde o zaniklé vesnice z osmanského období. Námi nalezená keramika a další archeologické nálezy jsou však z poloviny čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem,“ navázal archeolog. Doplnil, že se v oblasti nachází i nálezy z pozdějších dob.

Aby odborníci mohli využít přednostní licenci pro vstup do dané oblasti, musejí sehnat finance. „Současná práce archeologa již dávno nespočívá v tom, že zkoumá archeologické naleziště pomocí tradičního měřítka, špachtle a lopatky,“ navázal mluvčí univerzity. Nováčkův tým využívá k získávání dat špionážní systém Hexagon, jehož odtajněné snímky se vyznačují vysokým rozlišením.

Univerzitní botanická zahrada prochází úpravou. Otevře na oblíbenou burzu semínek

Část botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého prochází ještě na začátku jara rekonstrukcí, prvním návštěvníkům se přesto otevře už v závěru března. Sezonu zahájí olomoucký areál na okraji Smetanových sadů Burzou semínek a...

Všechny sesbírané informace a dokumentace nyní archeologové zpracovávají. V geografických systémech překreslují letecké snímky a dělají vše proto, aby se dostali k dalším nálezům. Archeologové musí při odjezdu ze země vždy odevzdat závěrečnou zprávu, která obsahuje informaci o nálezech. Podle Nováčka byl tento případ časově velmi náročný, protože během čtrnácti dnů sesbírali 80 kolekcí nálezů.

Licence, díky které má Univerzita Palackého v Olomouci přednostní vstup do části území iráckého Kurdistánu, je oceněním ze strany tamního Generálního direktorátu památek. „Nikdo jiný než vědci z kolektivu archeologa Karla Nováčka z katedry historie FF UP nesmí po dobu pěti let provádět v uvedené oblasti archeologické průzkumy,“ doplnil v závěru Havrlant.

Hodnocení článku je 100 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto Univerzita Palackého v Olomouci

Štítky Univerzita Palackého, Olomouc, katedra historie, archeologie, špionážní systém, Irák, Kurdistán, pravěké vesnice, nález

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Archeologům z olomoucké univerzity pomáhal při výzkumu špionážní systém  |  Vzdělání  |  Zprávy  |  Hanácká Drbna - zprávy z Olomouce a Olomouckého kraje

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Uložené články mohou používat pouze přihlášení uživatelé.

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.