Ochrana pro brambory před nákazou. Řešení budou hledat i vědci z Univerzity Palackého

Nemoc „zebra chip“, kterou přenáší hmyz, devastuje brambory zejména v Jižní Americe. Projekt PATAFEST, který funguje pod záštitou programu Horizon Europe RIA, se snaží evropskou produkci brambor před podobnými chorobami ochránit. Mezi 18 partnery z akademické i komerční sféry, kteří se do projektu zapojují, jsou i jediní čeští zástupci – vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci.

„Cílem projektu je připravit Evropu na možný výskyt karanténní choroby nazývané ‚zebra chip‘, která zejména na americkém kontinentu významně omezuje produkci brambor a negativně ovlivňuje vizuální kvalitu hlíz, čímž zamezuje jejich prodeji. Naším společným úkolem je vytvořit strategii, díky níž budeme umět monitorovat výskyt a projevy nejen této nemoci, ale i v Evropě známých posklizňových chorob, a také vyvinout technologie, jež by mohly brambory před nákazami ochránit,“ uvedla vedoucí olomouckého výzkumného týmu Nuria De Diego.

Podle vedoucí si konsorcium vytyčilo hned několik úkolů. Mezi hlavní patří popsat šíření škůdců na molekulární úrovni a identifikovat jednotlivé odrůdy brambor, které by měly být odolné vůči vybraným patogenům. „Dále je cílem zajistit účinné předsklizňové ošetření rostlin a půdy proti hmyzímu přenašeči a půdním patogenům a vyvinout posklizňové technologie, které umožní kontrolu výskytu půdích patogenů a udržení kvality skladovaných bramborových hlíz,“ doplnil v tiskové zprávě mluvčí Univerzity Palackého v Olomouci Egon Havrlant.

Zebra chip se projevuje tak, že se uvnitř hlíz objevují tmavé nevzhledné proužky, což činí z brambor neprodejné zboží. Choroba ale postihuje i samotné rostliny a jejich vývoj a výrazně snižuje jejich produkci. Za nákazou stojí patogen, který šíří hmyz z rodu mera.

„Projekt se zaměří ale i na další vytipované patogeny a jako modelový hmyz budou výzkumníkům sloužit mšice. Proto se v CATRIN projektu účastní nejen experti na fenotypizaci rostlin, tedy sledování jejich vlastností s ohledem na změny prostředí pomocí automatických neinvazivních metod, ale také odborníci na výzkum hmyzu,“ vysvětlil Havrlant.

„V oblasti monitoringu ‚zebra chip‘ se v Olomouci zaměříme na molekulárněbiologický přístup, kdy budeme pomocí molekulárních markerů sledovat výskyt původce choroby v hmyzích přenašečích a rostlinách z Ekvádoru. Budeme se také podílet na vývoji technologií monitoringu posklizňové kvality hlíz,“ objasnil vedoucí výzkumné skupiny Fenotypizace v CATRIN Lukáš Spíchal.

Ten spolu s kolegy bude taktéž testovat přípravky, které vyvíjejí kolegové například v Izraeli. Cílem je vytvořit na listech mechanickou bariéru, kterou hmyz nebude schopný překonat. Testovat budou jak efektivitu proti hmyzu, tak nezávadnost pro plodinu.

Krom samotného přípravku se tým zaměří i na aplikaci pro chytré telefony, která by měla umět v polních podmínkách rozpoznat symptomy jak „zebra chipu“, tak dalších chorob.

„Pomocí neinvazivní fenotypizace získáme velké soubory dat – fotografií z průběhu vývoje chorob za různých podmínek, které se ve skladu mohou vyskytnout. Tato data naši partneři využijí pro trénování neuronových sítí. Budeme sledovat, jaké symptomy se na hlízách objevují a jakou mají dynamiku v různých podmínkách, ať už jde například o teplotu, či vlhkost. To může přispět k predikci výskytu chorob za daných podmínek a k nalezení optimálních podmínek pro skladování, které rozvoj choroby výrazně zpomalí,“ objasnila De Diego.

Na projektu PATAFEST (Potato crop effective management strategies to tackle future pest threats) spolupracují partneři ze Španělska, Itálie, Izraele, Belgie, Německa, Francie, Velké Británie či Ekvádoru. „Hlavním koordinátorem je španělská výzkumná společnost FUNDITEC. Vedle univerzit a výzkumných institucí se jedná také o soukromé společnosti včetně pěstitelů brambor a obchodních firem,“ vysvětlil Havrlant. Celý projekt podpoří také Evropská unie deseti miliony eur.

„Je to pro nás první zkušenost svého druhu a obrovská škola. Nejenže prohloubíme spolupráci v rámci skupin CATRIN, ale získáme zkušenosti z komunikace s dalšími zahraničními partnery. Věříme, že tyto znalosti pak budeme moci zúročit v dalších evropských projektech, třeba už v roli jejich koordinátorů,“ uzavřel Spíchal.