Vrty pro VRT. Odborníci na Přerovsku zkoumají podloží budoucí trasy pro rychlovlaky
Na chystané trase vysokorychlostní trati (VRT) mezi Brodkem u Přerova a Prosenicemi se rozběhly inženýrsko-geologické průzkumy, které poskytnou projektantům důležité informace o skladbě podloží. Odborníci mají do začátku příštího roku v plánu provedení celkem pěti desítek průzkumných vrtů. Trať mezi Brodkem a Prosenicemi naváže na úsek Moravská Brána, který povede k městu Hranice a dále do Ostravy. Tato část již prochází procesem posouzení vlivu na životní prostředí – EIA.
„Jsme ve fázi projektování vysokorychlostní trati z Brodku do Prosenic a díky inženýrsko-geologickému průzkumu získáme informace o tom, co se nachází pod zemí," uvedl Lukáš Tittl ze Správy železnic, podle kterého u Prosenic bude nová rychlodráha podcházet dálnici i nynější železniční trať. Údaje o složení podloží jsou proto velmi důležité pro správnou přípravu projektu, aby pak stavbaře nic nepřekvapilo. „Provádíme tady i hydrogeologický průzkum, abychom věděli, jak hluboko se nachází podzemní voda. Podle toho uděláme taková opatření, abychom nezměnili její hladinu,“ dodal Tittl.
Projektovou přípravu dvanáctikilometrového úseku vysokorychlostní trati mezi Prosenicemi a Brodkem u Přerova zahájila SŽ na podzim 2023. Projektovou dokumentaci pro územní rozhodnutí zpracovává sdružení společností Sagasta a Egis. Úkolem projektantů je navrhnout umístění a technické řešení trati, její napojení na nynější koridor mezi Prahou a Ostravou a doprovodnou infrastrukturu. Součástí zakázky je také inženýrsko-geologický průzkum, zpracování dokumentace pro posouzení vlivů na životní prostředí EIA a geografický informační systém, ve kterém si veřejnost prohlédne technický návrh on-line.
Vysokorychlostní trať Moravská Brána má začít u Brodku u Přerova, pokračovat kolem Přerova k Prosenicím a dál do Ostravy. SŽ navrhla vést koleje hlubokými zářezy v krajině, které by případně kryly tzv. ekodukty. Toto řešení se týká Čekyňského a Popovického kopce, který je chráněným územím. S tímto postupem přerovská radnice ale nesouhlasí, odborníci proto prověří i variantu vybudování tunelu v této části trati.
Vybudování 65 kilometrů dlouhé vysokorychlostní trati z Prosenic do Ostravy si vyžádá investici 60 až 80 miliard korun. Stavba má začít v roce 2026 a zabrat šest let. Vysokorychlostní trať budou využívat pouze osobní vlaky, jezdit po ní budou moci rychlostí až 320 kilometrů za hodinu.
