Neděle 16. března 2025 | Svátek má Elena/Herbert
Dnešní Palackého univerzita má bohatou historii druhé nejstarší domácí vysoké školy a jedné z nejstarších univerzit ve střední Evropě. Zpočátku byla centrem Jezuitů a pak sloužila i k poněmčování Moravy v rámci snah Habsburků o co největší jednotu v jejich soustátí. V jednom ohledu však na univerzitě hrála čeština prim.
Český národ s jeho tradicemi tak, jak si je dnes připomínáme, se vyprofiloval v 19. století ve střetu s němectvím. Protlačit němčinu jako jediný oficiální jazyk v říši bylo pragmatickou snahou, jak sjednotit nehomogenní rakouský stát. Češi se však svého jazyka a bohaté kulturní historie nehodlali vzdát.
Souboj mezi češstvím a němectvím probíhal velmi intenzivně i v Olomouci. Výkladní skříní města, které po třicetileté válce čím dál více ztrácelo ze svého výsadního postavení hlavního města Moravy, zůstala místní univerzita.
V Olomouci tradičně převažovali Němci a ani mezinárodní charakter univerzity nenahrával uplatnění českého jazyka v souvislosti s nejvyšším vzděláním. Na škole vždy vyučovala řada cizinců. V prvních letech nebyl mezi olomouckými kantory žádný Čech, záhy se Olomouc profilovala díky collegiu nordicu, kdy zde docházeli za vzděláním studenti nejen ze střední a východní Evropy, ale také ze skandinávských zemí.
Neděle, 12. ledna 2025, 09:56
Středověká tvrz původně vystavěná ve 14. století je k prohlédnutí ve Skrbni u Olomouce. Zajímavou stavbu uprostřed vsi může prozkoumat každý výletník, který se chce projít v okolních polích nebo brázdit hanácké rovinky na nedalekých cyklostezkách.
Latinu tak postupem času plynule vystřídala němčina a čeština nacházela mezi studenty jen velmi malé uplatnění. V 19. století se však vyprofilovala jedna výjimka v místech, kde by to nikdo nečekal. Tehdy se totiž při vysokém učení etabloval lékařský ústav. Jeho učitelé měli sice status univerzitních profesorů, ale nešlo ani o plnohodnotnou fakultu, kde by se učili doktoři medicíny.
Vzdělání zde nacházely hlavně porodní asistentky. Lidově se jim říkalo porodní báby a své působiště měly zejména na venkově, kde bylo jen obtížné zajistit při porodu asistenci lékaře-porodníka. Ženy však často neuměly německy ani slovo a tomu se musela přizpůsobit i výuka.
Obzvláště se tomu přizpůsobil první český profesor porodní medicíny František Jan Mošner. Z etnického Němce se na univerzitě stala klíčová postava českého národního obrození v Olomouci. Babictví na ústavu vyučoval zásadně česky. Byl také členem vlasteneckého spolku Slovanská lípa, v jehož rámci se angažoval během revolučního roku 1848. Mezi lety 1834 až 1835 byl také rektorem vysoké školy.
Neděle, 22. prosince 2024, 10:03
Olomoucké centrum je prošpikováno historií. Před modernitou město dlouhá léta chránily hradby. Město se totiž stalo pevností, kterou zůstalo ještě řadu let poté, co moderní vojenství už s podobnými fortifikacemi pro vedení boje nepočítalo. Hradby se...
V češtině napsal svá nejslavnější díla, což zdaleka nebylo běžné. V historii vědecké literatury má své pevné místo zejména jeho kniha Pěstounka, která byla průkopnickým počinem předškolní pedagogiky. Reflektoval v ní nejpřednější poznatky oboru, zejména v návaznosti na švýcarského pedagoga Johanna Heinricha Pestalozziho, jehož holistické pojetí výchovy jako rozvoje dítěte po intelektuální, řemeslné, mravní a náboženské stránce je dodnes součástí moderní pedagogiky.
Spis Pěstounka pravděpodobně znala i Božena Němcová a čerpala z něj při přípravě slavné Babičky.
Neděle, 1. prosince 2024, 10:03
Oblast středomoravské Hané je synonymem pro rovinu, která se v Čechách a na Moravě krčí ve stínu hornatého území. Rovinatý reliéf Olomouce je příhodný pro cyklistickou dopravu po městě, a přesto nejstarší historii města určovaly “hory”. Tři...
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
