Oblast středomoravské Hané je synonymem pro rovinu, která se v Čechách a na Moravě krčí ve stínu hornatého území. Rovinatý reliéf Olomouce je příhodný pro cyklistickou dopravu po městě, a přesto nejstarší historii města určovaly “hory”. Tři olomoucká návrší jsou však tak nízká, že zanikají v současné zástavbě.
Olomouc patří k nejstarším sídlům v celé zemi. Kamenné nástroje objevené archeology na katastru města svědčí o osídlení starém 10 tisíc let. Sídlili zde Keltové i Germáni, důležitým opěrným bodem byla Olomouc i v časech Velkomoravské říše. Dokládají to archeologické nálezy potvrzující čilý kontakt s centrem prvního státního útvaru na našem území v jihomoravských Mikulčicích. Mohl zde sídlit také jeden ze sufragánních (podřízených) biskupů moravské církve arcibiskupa a “věrozvěsta” Metoděje. Samozřejmě, pokud vůbec takovéto funkce na Velké Moravě existovaly, čímž si doteď historikové nemohou být jistí.
Jak to bylo s velkomoravským biskupem v Olomouci, je poněkud nejasné, ale celý příběh nám ukazuje na význam Olomouce v raném středověku. Podle archeologických nálezů po roce 906, považovaném za symbolický konec Velké Moravy, který znamenal úpadek jihomoravských center tohoto státu, naopak umožnil rozvoj Olomouce, kam pravděpodobně utíkali lidé před maďarským nájezdníky. V časech temna 10. století, kdy se teprve rodila přemyslovská moc, se stalo z Olomouce moravské město číslo jedna.
Neděle, 10. listopadu 2024, 09:58
Dnešní umístění Olomouce na hlavním železničním koridoru má své jasné historické kořeny. Z hanácké metropole vyrážely první vlaky propojující Prahu s centrem Rakouska-Uherska ve Vídni. První státní dráha z Olomouce se zde napojovala na nejstarší...
Mimořádným objevem byly vitrážová (tj. okenní) skla nalezené v Olomouci. Okna se skly patřila ve středověku k luxusu, dosvědčujícímu existenci významného církevního sídla. To se zde zcela jistě nacházelo v roce 1063, kdy zde bylo založeno, nebo spíše obnoveno moravské biskupství, jako druhé církevní centrum v přemyslovském knížectví. Kde první biskupové sídlili? Na Petrském návrší, čili v dnešní Křížkovského ulice, nyní zde najdeme Filosofickou fakultu Palackého univerzity.
Nejde o jediný kopec v Olomouci, kde se odehrávala historie města. Dalším klíčovým vrchem je dnešní místo katedrálního kostela arcibiskupství, nebo-li Václavské návrší, kde byl pravděpodobně zavražděn i poslední přemyslovský král Václav III.
Třetím do mariáše mezi olomouckými “horami” je pak Michalské návrší, obestavěné v raných dějinách města opevněným hradem. Jako hrad je Olomouc zmiňován také v Kosmově kronice, první písemné zmínce svého druhu o městě z roku 1055.
Neděle, 27. října 2024, 09:58
Na trávou obrostlých valech se tyčí poměrně malá, ale neméně malebná zřícenina hradu Brníčko. Je reliktem doby, kdy odsud vládl jednomu z největších panství na Moravě Jiří Tunkl z Brníčka a na Zábřeze.
Ačkoliv v současné zástavbě zmíněná návrší lehce přehlédneme, ve vývoji města sehrály důležitou roli, stejně tak pro první osídlení v lokalitě. Jenže skutečnost, že Olomouc patří k nejstarším sídlům na našem území, s sebou nese ještě jednu záhadu. Tou je otazník nad původem samotného jména města. Nikdo neví, jak vlastně název města vznikl.
Už humanistická tradice hovořila o tom, že Olomouc je pojmenována po nejslavnějším Římanovi, Juliu Caesarovi. Na první pohled je sice podobnost se jménem římského diktátora nulová, ale název města má být počeštělou variantou názvu “Juliomontium”, tedy “Juliova hora”. Dlouho se zdálo, že jde o pouhý výplod fantazie humanistických učenců fascinovaných antikou. Ovšem význam olomouckých “hor” či návrší, jsme si už zmínili. Dlouhá století po vzniku antické legendy vzniku názvu města v roce 2001 archeology překvapil objev římského osídlení v městské části Neředín. Že by největší město hanácké roviny bylo ve skutečnosti horou pojmenovanou po Juliu Caesarovi?
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
