Promenáda vedoucí řadou vzrostlých stromů od Husova sboru a Slovanského domu kolem Androva stadionu, Omegy až k modernímu hotelu. Ale Legionářské ulice začíná už u náměstí Hrdinů, kde ještě chvíli vede historickým centrem, kolem zdobených budov.
Ulice vznikla současně s vybudováním Husova sboru, tedy v roce 1926, a také byla pojmenována Husovo náměstí. Od roku 1938 byl tento prostor označován jako Schillerovo nábřeží a hned o rok později už celá ulice nesla název Schillerova třída. Pojmenována byla po Friedrichu Schillerovi, významném německém spisovateli, básníkovi a dramatikovi.
V roce 1945 už ulice dostala svůj dnešní název Legionářská. To na uctění „československých dobrovolníků, kteří za první světové války většinou zběhli z rakouskouherské armády a ve Francii, Itálii, Srbsku a hlavně Rusku se zformovali do vojenských jednotek bojujících proti Německu a Rakousko-Uhersku. Tím se přičinili o naši samostatnost,“ uvádí Milan Tichák. S rokem 1960 ještě přišla změna názvu ulice na Spartakiádní, nejspíš kvůli stadionu, který zde stojí, ale v roce 1990 se pět vrací označení Legionářská a zůstává dodnes.
Na úplném začátku ulice, v historické zástavbě, rozhodně stojí za povšimnutí městské domy zdobené sochami a také obchodní dům ASO vedle nich. Nejvýraznější dominantou ulice je ale bezesporu Husův sbor, bazilika církve československé husitské. Je to stavba, jejíž základní kámen byl položen při výročí Husovy smrti 6. července roku 1925 a dokončena byla zhruba po roce. Budovu navrhl Hubert Aust, český akademický architekt, který pocházel z Olomouce a po studiích v Praze si zde v Holicích postavil luxusní vilu, kde žil se svou rodinou. V třicátých letech se velmi podílel na rozvoji výtvarného života v Olomouci a jeho další místi stavbou je Mauzoleum jugoslávských vojínů v Bezručových sadech, které v současné době prochází opravami.
Dominantou stavby je především šestice sloupů nad širokým schodištěm. V zadní části kostela stojí věž, na jejímž vrcholu je zlatý kalich, jako Husův symbol přijímání podobojí. Pod kostelem se nachází kolumbárium, stavba pro ukládání uren, které bylo vybudováno počátkem 40. let, také podle návrhu Austa. V kolumbáriu je uložena urna s ostatky Huberta Austa a dalších významných osobností.
Naproti přes ulici stojí Slovanský dům. Ten byl vybudován na nezastavěné ploše v roce 1902 u příležitosti jubilejní průmyslové výstavy, která se v Olomouci konala. Tehdy byl označen jak Německý dům, Deutches Haus. Objekt sloužil jako výstavní hala a kolem něj stály další pavilony, stánky a okrasné záhony. Za více než 100 let své existence se jeho podoba změnila k nepoznání. Dnes v tomto objektu sídlí supermarket Billa, ve vrchním patře Divadlo Tramtarie. Kromě toho zde funguje společenský sál, kde se mimo jiné pořádají taneční kurzy nejen pro středoškoláky, a také tenisový kurt.
Za Slovanským domem se nachází Centrum Semafor. To vyučuje dopravní výchovu a pořádá s ní spojené volnočasové aktivity jak pro děti, tak pro zájemce z řad široké veřejnosti. Jejich cílem je, aby se hlavně děti dokázaly bezpečně pohybovat v provozu města v roli cyklisty i chodce. Samotný areál dopravního hřiště prošel v roce 2008 rekonstrukcí. O rok později zde byla zřízena i prázdninoá škola, které se každoročně účastní zhruba dva a půl tisíce dětí.
Ulice dál vede kolem Androva stadionu, ten je nejen významné útočiště domácí SK Sigmy Olomouc s kapacitou přes 12 a půl tisíce míst, ale také má svou historickou hodnotu. Pojmenován je po olomouckém velkoobchodníkovi Josefu Anderovi, který jeho stavbu inicioval. Byl vlastníkem sítě prodejen ASO (Ander a syn Olomouc), ale kromě toho rád sbíral umění a byl také velký sportovní a hlavně fotbalový příznivec. Stavba ale nenesla jeho jméno po celou dobu své existence. V roce 1950 totiž byla z politických důvodů přejmenována na Stadion Míru a až v roce 1993 se vrátil původní název po zakladateli.
Stadion se stavěl dva roky a byl otevřen v roce 1940. Tehdy měl kapacitu 20 tisíc lidí a jeho hlavní dominantou byla železobetonová tribuna. Ta ale byla koncem války zničena, když němečtí vojáci vyhodili do vzduchu muniční sklad, který pod ní zřídili. Na jejím místě byla po válce postavena pouze provizorní dřevěná tribuna. V roce 1977 se začala budovat nová, jejíž součástí bylo i zázemí pro hráče, a o necelých deset let později byla postavena další tribuna i na protější straně. Na konci milénia proběhly ještě další úpravy a v roce 2000 už byla hrací plocha obestavěna tribunami ze všech stran. Následné modernizace zajistily VIP zónu, bytové apartmány a technické zázemí klubu.
Dále v ulici se nachází centrum sportu a zdraví Omega s širokou nabídkou sportovních aktivit a také hotel a kongresové centrum NH Collection Olomouc Congress.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
