Šumperská boží muka věnovaná památce obětí čarodějnických procesů procházejí kompletní obnovou. Památka je již v rukou olomouckého restaurátora Reného Seifrieda a na místo by se měla vrátit do konce října, sdělila mluvčí šumperské radnice Soňa Singerová. Boží muka byla před lety umístěna na křižovatku cest poblíž osady Nové Domky. Takzvaná čarodějnická boží muka nechávali vystavět pozůstalí obětí honu na čarodějnice na konci 17. století. Nacházejí se i na dalších místech v regionu.

František Josef I. (*18. 8. 1830  +21. 11. 1916) rakouský císař, milovník vojenství a armády, vášnivý lovec a nikdy nekorunovaný český král vládl dlouhých osmašedesát let. Na jedné straně byl oslavován, na straně druhé zase kritizován. Je třeba však jej posuzovat objektivně v kontextu doby. Především je třeba vyzvednout vytvoření parlamentního sytému, systému veřejné správy, dále rozvoj průmyslu, vědy a techniky. 

Masakr karpatských Němců ze Slovenska čs. vojáky na návrší Švédské šance nedaleko Přerova byl jedním z nejhorších případů msty na německy mluvícím obyvatelstvu v poválečném Československu. Brutální vraždu 267 lidí, převážně žen, dětí a starců, nařídil důstojník čs. armády Karol Pazúr před 75 lety, v noci z 18. na 19. června 1945.

O víkendu jsem se byla projít v konických lesích na Prostějovsku. Můj cíl byl jasný. Pramen říčky Pilávky a kamenná socha, která potůček střeží. Legenda o víle však není tak romantická, jak by se na první pohled mohlo zdát. U studánky, jejíž voda putuje až do Černého moře, je pak napsána pověst o víle Pilávce, kterou si můžete přečíst níže.

Dřevěná studna, kterou archeologové našli při záchranném výzkumu pod budoucí dálnicí D35 u Ostrova v Pardubickém kraji, je nejstarší pravěká dřevěná struktura na světě. Potvrdil to dosavadní výzkum archeologů, kteří ji datují do let 5256 až 5255 před Kristem. ČTK to dnes řekl ředitel Archeologického centra Olomouc Jaroslav Peška. Studnu nyní odborníci konzervují a dělají další analýzy. Po ukončení výzkumu bude objekt k vidění ve Východočeském muzeu v Pardubicích.

První film v Olomouci vůbec se představil v roce 1896, a to v sále hotelu U zlaté hrušky - dnešní Riegrova ulice. V následujících letech se Olomouc stala zastávkou mnoha biografistů. Mimo jiné i slavného Viktora Ponrepa, který vystoupil v sále U Města Prahy v listopadu roku 1901.

Sedmadvacátý leden je Mezinárodním dnem památky obětí holokaustu a zároveň dnem, kdy byla Rudou armádou osvobozena Osvětim. Co ale tragická událost jménem holokaust znamenala pro židovské obyvatelstvo v Olomouci a okolí? Zodpoví Drbna historička.

Ve středověku byla Olomouc vždy považována za hlavní město Moravy. I na začátku novověku bylo město největším a hospodářsky nejsilnějším centrem na Moravě. Zlatý věk Olomouce však pochopitelně netrval věčně a od počátku 17. století začíná důležitost hlavního města Moravy postupně upadat. Jak k tomu došlo? Pomalu.

Rooseveltova ulice vede od Polské napříč největší olomouckou čtvrtí Nové Sady, kde se mění na Střední a Dolní novosadskou. Vedle cyklo servisu a prodejny obleků zde stojí také Střední polygrafická škola, na jejímž místě kdysi fungoval sirotčinec.

Půldruhé hodiny chůze východně od centra Olomouce se zvedá na pokraji kdysi hlubokých lesů pahorek, z něhož je možný nádherný rozhled po celé Hané. Již v dávných dobách se pro něj vžil název Svatý Kopeček. Na jeho vrcholku stojí poutní chrám se dvěma mohutnými věžemi a přilehlými frontami bývalých klášterních budov řádu premonstrátů. Chrám byl zasvěcen Panně Marii, kterou každoročně při pouti uctívaly zástupy zbožných poutníků.