Dnešní umístění Olomouce na hlavním železničním koridoru má své jasné historické kořeny. Z hanácké metropole vyrážely první vlaky propojující Prahu s centrem Rakouska-Uherska ve Vídni. První státní dráha z Olomouce se zde napojovala na nejstarší Severní dráhu císaře Ferdinanda.

Na trávou obrostlých valech se tyčí poměrně malá, ale neméně malebná zřícenina hradu Brníčko. Je reliktem doby, kdy odsud vládl jednomu z největších panství na Moravě Jiří Tunkl z Brníčka a na Zábřeze.

Málokomu je potřeba připomínat, že v Olomouci byla založena druhá nejstarší vysoká škola v českých zemích po Karlově univerzitě v Praze. Dnes je město díky této mimořádné univerzitní tradici trochu posměšně přezdíváno jako "Hanácké Oxford". V Olomouci však vznikl také první vědecký časopis na území Habsburské monarchie a možná někoho překvapí, že mimořádným centrem vzdělanosti byl v 16. století i sousední Přerov. Mimo jiné zde studoval jeden z největších učenců své doby.

Přestože Olomouc patří k největším českým městům, aktuálně je šestým největším, oficiálně je jen jedním ze čtrnácti krajských měst. Od svých počátků však byla hlavním městem Moravy a druhým městem českých zemí po Praze. Slavná minulost však náhle skončila, co se stalo?

Ačkoliv se během první světové války zákopy českým vnitrozemím netáhly, i na našem území se lidé mohli setkat s odrazem válečného dění. V olomoucké vojenské nemocnici ležely stovky zraněných vojáků z Rakousko-Uherska, ale i jiných států válčících na frontách války.

Asi nejpopulárnější cílem výletníku v bezprostředním okolí Olomouce je bezpochyby Svatý Kopeček. Na jeho návrší najdeme kromě monumentální baziliky také zoologickou zahradu, jejíž návštěvníci snadno zaplní přilehlá parkoviště do posledního místa. Na Svatý Kopeček však proudil zástupy lidí dávno před tím, než automobily umožnily lehce překonat poměrně prudké stoupání z hanácké roviny.

Posezení u piva není jen oblíbenou volnočasovou aktivitou dneška, ale už ve středověku bylo takzvané posezení v truňku, tedy s alkoholickým nápojem, nedílnou součástí městského života. Pivo se však nevařilo ve velkých pivovarech, ale v právovárečných domech, které by se dnes daly nejlépe přirovnat k současným populárním minipivovarům.

Přemyslovský rod vládl českým zemím dlouhá staletí. Smrt posledního přemyslovského vládce Václava III. v Olomouci však není jediným pojítkem rodu s městem. Před tím v Olomouci sídlila vedlejší větev Přemyslovců, která ovládala takzvaný Olomoucký úděl. Jeden údělný kníže se však díky intrikám postavil do čela rodu a stal se knížetem celé země.

Upíři jsou populárním námětem knih nebo aktuálně oblíbených romancí pro náctileté dívky. Fenomén upírství provází lidskou historii řadu let. Málokdo ví, že v historii s nimi měli snad nejbohatší zkušenosti právě Hanáci. A věděla to celá Evropa.

Jako dominantu Olomouce obvykle vnímáme svatováclavský dóm nebo kostel sv. Michala na svatomichalském návrší. Většina Olomoučanů pak dobře zná chrám sv. Mořice vedle “Prioru”, tedy galerie Moritz, podle něhož je rekonstruovaný Prior přejmenovaný. Pravou architektonickou kuriozitou je i kostel Neposkvrněného početí panny Marie. Že nevíte, kde je? Ale víte.