Otupělost a změna hodnot. Psychologové z Univerzity Palackého zkoumali vliv sociálních sítí

Odborníci z katedry psychologie se zaměřili na to, jaký vliv má na adolescenty ve věku od 11 do 19 let internet a s ním spojené sociální sítě. Od roku 2019 sbírali prostřednictvím různých typů dotazníků data od studentů a žáků středních škol, učilišť i druhých stupňů základních škol.

Studenti se v dotaznících setkali s dotazy typu: kolik máte k dispozici dat nebo kolik hodin na internetu, sociálních sítích a hraním digitálních her trávíte v pracovních dnech a dnech volna. Vědce z FF UP také zajímalo, jestli hrají na internetu hry, jaká sledují videa, jestli sledují influencery, youtubery, případně jaké, a zda se na sociálních sítích někdy nechají vyprovokovat.

„Z výsledků vyplynulo, že u adolescentů, kteří internet používají déle než dvě hodiny denně, klesají hodnoty autonomní, spirituální i společenské. Například jsme u nich zaznamenali nižší míru benevolence i hédonismu,“ uvedla v tiskové zprávě doktorandka katedry psychologie FF UP Barbora Považanová, která se na uvedeném výzkumu podílela mimo jiné v rámci své disertační práce.

Z dotazníkového šetření podle ní také vyšlo najevo, že část uvedené věkové skupiny sleduje a sdílí videa, která znehodnocují lidský nebo zvířecí život. „Jsou tak často otupělí vůči hodnotám, vůči sobě, společnosti, tradici, vůči nastavení, co je v určité společnosti správné a co ne. Určitě by společnost měla popřemýšlet nad regulací videí, měly by v úvodu obsahovat piktogramy, jaké například využívá Česká televize,“ dodala.

Zajímavé zjištění přinesl výzkum i v té části, která se věnuje influencerům. Výsledky šetření potvrdily, že influenceři adolescenty v určité míře ovlivňují, jejich názory v nějaké míře přebírá takřka čtyřicet procent dotazovaných dívek a chlapců. „Zdá se, že sledováním určitých influencerů chtějí dosáhnout většího úspěchu a získat moc nad druhými lidmi. Je k zamyšlení, jaké lidi adolescenti vlastně sledují, protože jsou jimi často ovlivněni a snaží se je napodobovat. Ve výsledku chtějí být i tím, kým nejsou,“ doplnila Barbora Považanová.

Výstupy z aktuálního šetření chtějí vědci využít pro utvoření metodické postupy pro práci s dospívajícím lidmi, kteří jsou ohrožení problémovým užíváním internetu nebo závislostí.

„Už nyní se získaná data dostávají prostřednictvím odborných konferencí věnovaných prevenci rizikového chování k preventistům. Odborníci z olomoucké katedry psychologie věří, že je využijí v intervenčních programech,“ upozornil mluvčí Univerzita Palackého Egon Havrlant.