Pod nadvládou neodbytných myšlenek a rituálních činů roky žije v léčebně ve Šternberku pacient, který trpí těžkou formou obsedantně-kompulzivní poruchy. S duševní chorobou pomohli dvaačtyřicetiletému muži neurochirurgové z Fakultní nemocnice Olomouc, a to prostřednictvím hloubkové mozkové stimulace – zákrokem proti psychiatrické diagnóze si připsali pozoruhodné prvenství v České republice.

V roce 1944 se skupina zdravých mužů dobrovolně podrobila drastickému experimentu – půl roku žili na polovičním příjmu kalorií. A výsledky šokovaly. Minnesotský hladový experiment nám i po více než 80 letech dává děsivě přesný vhled do toho, co se děje v hlavě člověka, který hladoví, ať už dobrovolně, nebo ne.

Máme za sebou události, které řada z nás zažívala a zažívá vůbec poprvé – covidovou pandemii, válečný spor na Ukrajině. S následky těchto náročných let se ne každý dobře vyrovnává. Pokud člověk trpí například úzkostmi, depresemi, zkrátka není v psychické pohodě, pak je na místě obrátit se na odbornou psychologickou, případně psychiatrickou pomoc. Nejen o zásadních událostech 21. století, jež se dotkly psychiky řady dospělých, ale i dětí, jsme si povídali s psychoterapeutkou Ivanou Veselou, která poskytuje pomoc svým klientům už 16 let.

Vliv sociálních sítí a influencerů na dospívající mládež zkoumali v rozsáhlém šetření odborníci z Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Výzkumu se zúčastnilo přes 3700 respondentů. Podle analýzy psychologů výsledky ukázaly, že užívání internetu na víc než dvě hodiny denně snižují u adolescentů společenské i spirituální hodnoty. Jednalo se o první výzkum tohoto typu na území České a Slovenské republiky.

Katedra psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého spolupracuje na unikátním výzkumu. Olomoučtí psychologové se věnují vlivům extrémního stísněného prostoru na psychiku člověka, komunikaci a další fyziologické procesy.

Pro děti z Ukrajiny vytvořila olomoucká pedagogická fakulta speciální sešit v ukrajinštině, kam mohou kreslit a zaznamenávat své pocity a myšlenky. Podle odborníků to může pomoci řešit jejich případné psychické problémy. Pokreslený sešit již začaly využívat děti v adaptačních skupinách mateřských a základních škol v regionu.

Někteří lidé, kteří pomáhají uprchlíkům z Ukrajiny, mají pocit, že část běženců neprojevuje vděčnost za poskytnutou pomoc. Podle terapeutky Sylvie Stretti ale jen mnozí uprchlíci nejsou v důsledku traumatizujících zážitků schopni vděk či poděkování vyjádřit. Čechům, kteří běžence ubytovávají, doporučuje, aby uprchlíkům dopřáli klid a samotu, nerozhodovali za ně a ptali se na jejich přání a očekávání.

Úzkost, panika, vina. Koordinátoři psychosociální pomoci se věnují také v Olomouci lidem, kteří uprchli před válkou z Ukrajiny. Krajským asistenčním centrem pomoci pro Ukrajinu (KACPU), kde si vyřizují víza a další náležitosti pro pobyt v České republice, prošlo během pár dní okolo pěti stovek běženců. Psychologové se zde snaží v náročném životním období podpořit dospělé i děti.

Obor zvířecí psychologie v posledních letech stále získává na popularitě. Jedním ze známých zvířecích psychologů, kteří působí v Praze, je Alexandr Skácel. Budou mít psí psychologové více práce až skončí doba, která přeje práci z domova? Mají psychologové zvířat pověst šarlatánů? Může pes vyhořet? A je v pořádku, když pes spí v posteli? Na tyto a další otázky odpovídá Alexandr Skácel v rozhovoru pro Drbnu.

Ponižující pocit, ale i traumatizující zážitek může pro některé děti znamenat pozitivní výsledek testu na covid-19, který se odhalí při hromadném antigenním testování ve školách. Stigma může nastat ve chvíli, kdy jsou děti kvůli tomuto výsledku vyřazeny z kolektivu.