St 12. 8. 2026Klára
Společnost

Archeologové objevili dosud neznámou pravěkou osadu na okraji Šumperka

MMichal Šverdík2 minuty čtení5. 10. 2025, 16:03
Archeologové objevili na okraji Šumperka dosud neznámou pravěkou osadu
Archeologové objevili na okraji Šumperka dosud neznámou pravěkou osadu · Foto: Vlastivědné muzeum v Šumperku

Neznámou pravěkou osadu z pozdní doby bronzové objevili při terénních úpravách svahu pod areálem židovského hřbitova na okraji Šumperka archeologové. Podle odborníků jde o významný objev, protože důkazy o pravěkém osídlení v této oblasti jsou velmi vzácné.

Pozůstatky osady archeologové našli při terénních úpravách svahu pod areálem židovského hřbitova a silnicí na Bludov. Experti v létě identifikovali sídlištní objekty se zlomky typických keramických nádob, jde o takzvanou slezskou fázi kultury lužických popelnicových polí. Do záchranného výzkumu se muzeum pustilo na přelomu srpna a září.

Archeologové objevili několik objektů. "Většinu zahloubených objektů představovaly různé tzv. sídlištní jámy. Zvláště větší sídlištní jámy sloužily v době trvání pravěké osady nejprve jako zdroj jílovité zeminy pro výmaz dřevo-hlinitých obydlí či klenby pecí, posléze se do nich vyhazoval odpad, nejčastěji v podobě střepů z rozbitých nádob," popsal archeolog Vlastivědného muzea v Šumperku Jakub Halama.

Zvláštní účel měla jáma č. 4, která se směrem k rovnému dnu postupně rozšiřovala. "Jednalo se o zásobní jámu, vlastně jakýsi pravěký sklípek, určený k uchovávání zrní či jiných druhů potravin," vysvětlil archeolog.

Na ploše odborníci našli také několik menších okrouhlých jamek. Jde o pozůstatky po vztyčených kůlech, které svědčí o přítomnosti dřevěných konstrukcí sloužících jako obytné domy, hospodářské stavby či ploty. "Při výzkumech pravěkých osad bývají nejčastějšími nálezy zlomky keramiky a nejinak tomu bylo i v této lokalitě. Na sklonku doby bronzové se hliněné nádoby stále ještě vyráběly bez použití hrnčířského kruhu, ten na Moravě začali používat až Keltové o půltisíciletí později. Kromě střepů keramických nádob jsme také nalezli různé kamenné artefakty, kusy mazanice, tedy části hliněných výmazů ze stěn dřevo-hlinitých staveb či kleneb pecí a uhlíky," dodal Halama.

Doklady pravěkého osídlení Šumperské kotliny jsou podle zástupců muzea velmi skrovné. Jediným obdobím před vrcholně středověkou kolonizací, kdy byla tato oblast osídlena, je pozdní doba bronzová (zhruba 10.–8. stol. př. n. l.). Z jiných pravěkých období evidují ze Šumperska a Podesní jen ojedinělé nálezy. Jedinou známou osadou z pozdní doby bronzové byla dlouho lokalita na severním okraji města, kde muzejní archeolog Vladimír Goš provedl záchranný výzkum v souvislosti s výstavbou panelového sídliště Sever na přelomu 60. a 70. let 20. století. Archeologové se sem znovu vrátili v roce 2022, kdy město nechalo stavět nové parkoviště v Erbenově ulici.

Jak hodnotíte tento článek?

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Univerzita zve na zatmění Slunce. Pozorovat se budou i PerseidyZ kraje

Na zatmění Slunce zve univerzita a hvězdárna v Přerově. Pozorovat se budou i Perseidy

Návštěvníci Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého budou moci dnes z její terasy sledovat částečné zatmění Slunce. Po setmění přijde na řadu meteorický roj Perseidy. Součástí akce budou přednášky, komentované pozorování nebo živý videopřenos úplného zatmění Slunce ze Španělska. Pozorovat se bude také v Přerově.

Země živitelka láká na inovace, zvířata i soutěž o minibagrSpolečnost

Země živitelka láká na inovace, zvířata i soutěž o minibagr

Národní premiéry zemědělské techniky, rekordní počet zvířat na přehlídkách, mohutný peršeronský kůň, návštěvnická soutěž s hlavní cenou minibagrem, ochutnávky se šéfkuchařem Romanem Paulusem nebo rady od rybáře Jakuba Vágnera – to a mnohem víc nabízí mezinárodní agrosalon Země živitelka. Největší zemědělská událost roku začíná 20. srpna na českobudějovickém Výstavišti.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook