St 12. 8. 2026Klára
Společnost

Pravěké studny u Kojetína. Archeologové tam objevili přes 1200 objektů

VVilém Pospíšil2 minuty čtení11. 1. 2026, 19:12
Pravěké studny u Kojetína. Archeologové tam objevili přes 1200 objektů
Pravěké studny u Kojetína. Archeologové tam objevili přes 1200 objektů · Foto: Archeologické centrum Olomouc

Při výzkumu na jižním obchvatu Kojetína na Přerovsku objevili archeologové pravěké studny a více než 1200 dalších archeologických objektů. Archeologové lokalitu prohlíželi v souvislosti s modernizací železniční tratě mezi Brnem a Přerovem. Odborníci budou ve výzkumech na trase pokračovat vždy souběžně se stavebními pracemi.

Archeologové objevili asi na 200 metrů dlouhém úseku přes 1200 objektů. „Mezi nejčastější nálezy na lokalitě patří sídlištní objekty z doby římské a přelomu starší a mladší doby železné. Zachytili jsme také velké množství kůlových a sloupových jamek, které představují pozůstatky po základových konstrukcích nadzemních staveb," vysvětlil vedoucí výzkumu Vít Záhorák z Archeologického centra Olomouc.

Na závěr výzkumu dokázali archeologové identifikovat dvě studny a další zatím blíže neurčenou dřevěnou kosntrukci. „Studna se srubovou konstrukcí pravděpodobně pochází z halštatského až časně laténského období. Dataci jsme určili na základě kusů leštěné keramiky nalezených uvnitř studny,“ doplnil Záhorák. Z obou studní vědci postupně odebírali vzorky, které mohou přinést informace o tehdejší podobě krajiny a způsobu hospodaření.

Největší počet nálezů odborníci datují do doby římské a železné. Šlo například o deset polozemnic a pět germánských zahloubených chat. Součástí sídlišť byly také zásobní jámy ke skladování potravin, které se později často přeměňovali na odpadní.

K výrazným objevům patří také několik železných předmětů. Mezi nimi například držadlo vědra, rozlámanou pilu, zlomenou kosu a tři asi čtyřiceticentimetrové klíče. "Nejde o klíče k zámkům, jak je známe dnes. Pravděpodobně sloužily k uzavírání větších staveb a podobné typy se běžně používaly už v době laténské a přetrvaly až do středověku," vysvětlil archeolog.

Výzkum přinesl i doklady každodenního života zemědělského osídlení, například keramické střepy, přesleny na výrobu příze, zvířecí kosti či kostěné nástroje. Archeologové rovněž odkryli tři sídlištní pohřby a jeden samostatný hrob, včetně pohřbu dítěte. Kosterní pozůstatky nyní analyzuje antropolog.

Jak hodnotíte tento článek?

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
HLEDÁME PÁNÍČKA:Společnost

HLEDÁME PÁNÍČKA: Karin, Tony a Max z Čech pod Kosířem budou skvělými kamarády

Ve spolupráci s útulky v Olomouckém kraji pravidelně hledáme zájemce o adopce zvířat, která přišla o své páníčky. Dnes jde o Karin, Tonyho a Maxe z útulku z Čech pod Kosířem na Prostějovsku. Jde o přátelské pejsky, kteří potřebují trochu péče a pohybu. Pak budou výtečnými kamarády.

Země živitelka láká na inovace, zvířata i soutěž o minibagrSpolečnost

Země živitelka láká na inovace, zvířata i soutěž o minibagr

Národní premiéry zemědělské techniky, rekordní počet zvířat na přehlídkách, mohutný peršeronský kůň, návštěvnická soutěž s hlavní cenou minibagrem, ochutnávky se šéfkuchařem Romanem Paulusem nebo rady od rybáře Jakuba Vágnera – to a mnohem víc nabízí mezinárodní agrosalon Země živitelka. Největší zemědělská událost roku začíná 20. srpna na českobudějovickém Výstavišti.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook