Před téměř dvěma týdny skončila hráčům olomoucké Sigmy první část sezóny. Byť zápas druholigového podzimu Hanákům proti Baníku nevyšel, tak můžou být s porcí bodů, které za šestnáct zápasů získali, nadmíru spokojeni. Až na špatný začátek toho nelze moc olomouckému týmu vyčítat.
I přes to, že hned 5.8. 2016 čekal svěřence trenéra Jílka poměrně velký zápas, tak by fotbalisté Olomouce určitě raději v prvním kole nového ročníku na svém hřišti přivítali například prvoligový Zlín než Opavu. Druhá nejvyšší fotbalová liga se bohužel po kratičkém působení mezi elitou opět do hanácké metropole vrátila. To by ještě tři roky zpět po třiceti dlouhých letech prvoligové účasti bylo něco nemyslitelného, ovšem za velmi nevyrovnané výkony v loňské sezóně to nešlo brát jinak než jako zasloužený fakt.
Čekalo se, kam všude po české krajině se hráči olomouckého mužstva po dalším sestupu rozutečou. Nakonec však olomoucké cennější předměty ukradl pouze Liberec, u kterého se na začátku letní přípravy hlásila loňská kometa Petr Ševčík a dlouholetý člen Sigmy Jan Navrátil. Slunce na Kypru si odjel užívat Michal Ordoš, ovšem jeho konec v Sigmě byl dopředu avizovaný. Olomouc tedy do Fortuna národní ligy vstupovala s na tuto soutěž nabitým kádrem, který ještě rozšířila posila obrany Martin Sladký. Oproti původním předpokladům se neupekla ani hostovačka Davida Housky v Mladé Boleslavi, a tak byl nakonec tento základní stavební kámen zpět v Olomouci. Pro trenéra Václava Jílka muselo být pozitivní také to, že konečně měl k dispozici maximum času na vštěpování svých taktik do hlav hráčů v podobě kompletní letní přípravy. Nicméně jak kdyby prázdninové zápasy říkaly, že se to úplně nepovedlo…
Zmíněný zápas s Opavou skončil 1:1. To by ještě nebylo nic hrozného. Ale další remíza se stejným skóre v Prostějově, který se ve druhé lize objevil poprvé po třinácti letech (a také to momentálně vypadá, že zase zmizí) byla velkým zklamáním. Do třetice všeho dobrého si Hanáci dali remízu 1:1 i proti Pardubicím. Pak už je to zřejmě přestalo bavit.
Ne, to není reklama, ale odraz skutečného podzimního vystoupení Sigmy. Když pumpujete, také chviličku trvá, než začne téct voda, která někde uvnitř je. Pak ale, pokud tedy není něco poroucháno a vy makáte, teče voda – ve fotbale místo vody body. Trenér Jílek pomyslnou pumpou pak pumpoval téměř až do konce podzimu.
Po třech remízách přišla vytoužená výhra ve Vlašimi. Často se říká, že vydřená výhra je mnohem cennější, než když získáte tři body jednoznačným způsobem. V tomto případě to platilo dvojnásob. Na triumf ze zápasu ve Vlašimi navázali Olomoučtí výhrou proti Třinci a pak následoval skalp do té doby neporaženého lídra z Budějovic. A už to jelo. Varnsdorf, Táborsko, Žižkov, Vítkovice, Sokolov, Znojmo. Olomoucký vlak překvapivě přibrzdil až ve třinácté zastávce jménem Frýdek Místek, kde stačil jen na remízu. Pak však zase smetl Ústí nad Labem 5:0, což zřejmě bylo málo, a tak v hanáckém derby nadělil Prostějovu sedmičku. Prostějovského brankáře Kofroně musí ještě teď strašit pětigólový Jakub Plšek, kvůli kterému ho museli druhý den bolet záda z vyndávání míče ze sítě.
Umístění Sigmy Olomouc po první části sezóny 2016/17 není překvapením. Nečekané je jméno šutera, který Olomouc na výsluní druhé ligy prostřílel. Právě třináct gólů záložníka Jakuba Plška se zdá být jako přírodní úkaz. Tabulku střelců vede hráč se šestkou na zádech s pěkným náskokem tří gólů na Alexandera Jakubova z Varnsdorfu. Obrovská porce gólů dvaadvacetiletému Plškovi navíc vynesla cenu pro nejlepšího hráče podzimu. Tak snad ta třináctka není smolná konečná. Ve statistice Top 10 nejgólovějších hráčů je i olomoucký útočník Tomáš Chorý, který, zdá se, konečně našel formu, která ho vrátila i do reprezentační jedenadvacítky. Šest gólů ale hlavně celková práce na hrotu je pro celý tým velmi přínosná. Důležité je i zmínit to, jak chytl šanci za pačesy Martin Sladký. Posila s Táborska využila zranění Martina Hály, kterému pozice pravého beka v Olomouci patřila, a rozehrála se ke skvělým výkonům. Rovněž sladké překvapení.
Vše tedy směřuje k tomu, že by se Sigma měla po roce vrátit mezi českou fotbalovou smetánku. „My jsme v situaci, ve které jsme chtěli být. Jsme na vedoucí příčce, máme na postu náskok šest bodů, mohli jsme ho mít větší. Takhle to bereme. Po sportovní stránce je určitě spokojenost, protože sedmatřicet bodů je velmi dobrý odrazový můstek do jarní části,“ uvedl po skončení podzimu kouč Jílek. Ano, spojenost je na místě. I příznivci, kteří téměř celý minulý rok peskovali hráče za jejich výkony, byť možná zaslouženě, se opět začínají projevovat pozitivně. Jen by jich mohlo chodit více na samotný Andrák. Jeden z nejkrásnějších stadionů v České republice by si zasloužil určitě důstojnější návštěvy než něco přes dva tisíce diváků, byť se na něm momentálně hraje druhá liga.
Je tu ještě jeden problém. A je to zásadně větší strašák než počet diváků. Dlouholetý mecenáš olomouckých fotbalistů Josef Lébr, chce po sezóně se sponzoringem končit. Nelíbí se mu, že ačkoliv nevlastní většinu akcií (konkrétně 30 %), tak do olomouckého klubu posílá nejvíce peněz. Lépe řečeno je spíše jediným, kdo zalévá květinu jménem Sigma. Tomu se pak nelze divit, ale byla by škoda odejít po sezóně, která se vyvíjí opět nadějným prvoligovým směrem. Nicméně Lébr se odvolává i na svůj zdravotní stav, což je samozřejmě pochopitelné. Už v červnu rezignoval právě kvůli zdravotním potížím na post předsedy představenstva.
Pokud by tedy Josef Lébr skutečně skončil a Sigma za něj nenašla dostatečný penězovod, tak by to pro Sigmu byly opravdu velké potíže. Fotbalový klub navíc samotným akcionářům dluží velké peníze. Proslýchá se, že by měl teď během prosince přijít spasitel v podobě zájemce o koupi majoritní části akcí. To by byl zásadní krok, který by mohl rozehnat noční můry členů celého klubu.
Doufejme tedy, že za rok budu psát komentář o tom, jak se finančně zabezpečená Sigma pohybuje v klidných vodách první ligy…
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
