Drobné jantarové korálky, jejich nejrůznější polotovary, ale i větší exempláře objevili archeologové při průzkumu jednoho z nejvýznamnějších keltských sídlišť u Němčic nad Hanou na Prostějovsku. Na Moravě jde zatím o jedinou jantarovou dílnu z období krátce po třetím století před Kristem.

Při průzkumu jednoho z nejvýznamnějších keltských sídlišť u Němčic nad Hanou na Prostějovsku archeologové narazili na takzvané zabité meče. Úmyslně poškozené zbraně mohly souviset se smrtí bojovníka nebo s ukončením rituálních aktivit s ohledem na rozvoj obchodu a výroby.

V jeskyni Býčí skála v Moravském krasu představí tuto sobotu student olomoucké archeologie Zdeněk Čermák unikátní repliku rituálního vozu ze starší doby železné, který byl nalezen právě v této jeskyni. Jde o jeden z nejvýznamnějších halštatských předmětů ve střední Evropě.

Otevírání hrobů a jejich vykrádání bylo mezi našimi předky poměrně běžné, jak dokládají poslední vykopávky na okraji Dětkovic na Prostějovsku. Archeologové zde odkryli osmnáct kostrových hrobů z přelomu doby kamenné a doby bronzové z období mezi roky 2300 až 2000 před Kristem.

Na pomezí Valašska a Hané nedaleko obce Fryšták objevili olomoučtí archeologové důkazy o osídlení starém zhruba osm tisíc let. Na tomto místě působili v době kamenné první zemědělci, odborníci získali i poznatky o jejich bydlení a životě. Již tehdy si lidé stavěli rozlehlé vícegenerační domy, které do délky měřily až čtyřicet metrů.

Padesátku žárových hrobů včetně uren již v letošním roce objevili archeologové při průzkumu lokality v olomoucké části Slavonín, kde se mají stavět rodinné domy. Místo experti zkoumají již od roku 2008, jde o nejrozsáhlejší osadu takzvané jordanovské kultury na Moravě.

Rekonstrukce vodovodu podél jižního a západního průčelí kostela sv. Mořice v Olomouci přinesla pozoruhodné archeologické nálezy, například textilní čelenku zdobenou českými granáty, medailonky, křížky nebo torzo relikviáře či boty. Archeologové odhalili také zbytky zděných konstrukcí, pravděpodobně hřbitovních kaplí.

Na trase vysokotlakého plynovodu Moravia, který bude procházet přes území čtyř krajů, pracovali také archeologové při záchranném průzkumu. Ten přinesl vzácné objevy z mladší doby bronzové. U obce Zdounky na Kroměřížsku prozkoumali odborníci z Archeologického centra Olomouc 37 hrobů z tohoto období.

Vlastivědné muzeum v Šumperku otevřelo výstavu, jejíž náplní budou poklady nalezené za pomoci detektorů kovů na polích či v lesích v regionu. Zdobit ji budou bronzové a železné šperky, návštěvníci se mohou těšit také na zbraně, různé nástroje a součásti oděvu. Chybět nebudou ani pravěké bronzové poklady. Výstava s názvem Zachráněné poklady zahrne období od konce doby kamenné do novověku.

Až do poloviny července si všichni zájemci mohou v prostějovském muzeu prohlédnout unikátní výstavu vykopávek, které archeologové objevili v okolí města. K vidění jsou pozoruhodné nálezy například ze Seloutek, Kralic na Hané nebo Čechůvek u Prostějova.