V lokalitě Za kapličkou u Drahanovic na Olomoucku archeologové objevili hrob ženy z doby halštatské, ve kterém byly také dvě železné jehlice s vícenásobnou hlavicí. Podle archeologů jde o významné artefakty, do budoucna mohou být označený jako železné jehlice typu Drahanovice.

Než zakryjí oblast polí u Olomouce neprostupné desky nového dálničního úseku, nechává Ředitelství silnic a dálnic podle platných nařízení zpracovat mezi Neředínem a Křelovem archeologický průzkum. Na budoucí trase dálnice tak odborníci hloubí sondy a bádají nad nálezy. Svědectví o historii poskytla lokalita na vršku nad hanáckou metropolí celou řadu, a to i z období eneolitu, tedy pozdní doby kamenné.

Ostatky nalezené v roce 2017 v malované dřevěné truhle v sakristii kaple Klášterního Hradiska v Olomouci patří přemyslovským knížatům Otovi I. a Otovi III. a jejich manželkám. Potvrdily to výzkumy za pomoci DNA a radiouhlíkové metody datování, do kterého se zapojilo několik desítek vědců.

Na kosterní ostatky dvou dospělých a jednoho dítěte staré minimálně sto let narazil při rekonstrukci domu na Žerotínově náměstí v Přerově dvaapadesátiletý muž. Pod podlahou ležely i kosti zvířat, krávy a ovce. Nález si již převzali archeologové.

Téměř šest let se věnoval tým vědců z několika institucí výzkumu takzvaného Bánovského pokladu, tedy souboru předmětů ze starší doby kamenné nalezených u obce na jihovýchodní Moravě. Do výzkumu se zapojili i odborníci z Univerzity Palackého, skupině badatelů se podařilo analýzou nálezů výrazně poodhalit jejich historii. Objevené věci měly patřit zřejmě velmožce, která dohlížela na část Jantarové stezky.

Poutavé vyprávění nejen o dějinách regionu přinese série archeologických exkurzí v Olomouckém kraji. Do celorepublikové akce Archeologické léto se i letos zapojí také Muzeum Komenského v Přerově. Odborníci budou lidem prezentovat zajímavosti například o přerovské části Předmostí, která je cennou paleolitickou lokalitou, či o hradě Helfštýnu nebo kopci Švédské šance.

Archeologický tým z Univerzity Palackého má pozoruhodný objev. Na Blízkém východě našli nadzemně viditelné památky po pravěkých vesnicích a polnostech. Nálezy by měly sahat až do poloviny čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem.

Asi jeden a půl kilometru dlouhou procházku nabízí nová naučná stezka v okolí Velkého Kosíře na Prostějovsku. Přiblíží historii zdejších Keltů a Slovanů, ale i střípky z dávné historie nedalekých Čelechovic na Hané. Nabízí i vyhlídkové místo na kopci Skřivan.

Připomínku třetihorního moře nalezli archeologové v Brodku u Prostějova, vrstva sedimentů se odkryla při výkopových pracích. Zkameněliny nalezené na Prostějovsku dokládají mořskou záplavu této lokality v době před zhruba dvaceti miliony let.

Podoba pravěké ženy z Mladečských jeskyní byla odhalena. Výsledky pozoruhodné počítačové rekonstrukce představil tým brazilských a českých vědců, kteří se podrobně věnovali výzkumu třicet jedna tisíc let staré lebky objevené na Olomoucku.