Více než tři desítky archeologických objektů objevili odborníci při záchranném výzkumu u Čelechovic na Hané na Prostějovsku. V místě se připravují vodohospodářské úpravy, lokalita poskytla archeologům svědectví o dvou historických etapách, kdy zde žili dávní předkové. Nálezy potvrdily osídlení z dob okolo třetího století před naším letopočtem a také pozdější osadu z raného středověku.

Čtyřleté bádání nad historií bronzového vědra z 9. století před naším letopočtem přineslo nečekaný závěr. Nádoba z doby bronzové sloužila k vaření piva z prosa a hořkých bylin. Na výzkumu dějinného odkazu nejstaršího piva v Evropě se podíleli také vědci z Univerzity Palackého, chemik Lukáš Kučera dokonce zkusil recept obnovit a starodávný nápoj uvařil.

Do výzkumu nejstarší doložené sklářské dílny severně od Alp, kterou u Němčic nad Hanou na Prostějovsku provozovali Keltové, se pustili archeologové z Ústavu archeologické památkové péče Brno. Ve druhém století před Kristem se u Němčic nacházelo významné obchodní a výrobní centrum. Příští rok se experti chtějí zaměřit na keltské svatyně.

Na dokumenty potřebné pro zahájení stavby D1 u Přerova se stále čeká, mezitím zde archeologové dokončili terénní průzkum. Čtyřleté bádání v okolí Dluhonic, Předmostí, ale také Horní Moštěnice či Bochoře přineslo jedenáct set beden nálezů a artefaktů.

Zřejmě několik generací tehdejší vládnoucí elity bylo pohřbeno v Býčí skále na Blanensku, která v šestém a pátém století před naším letopočtem sloužila k ukládání těl zemřelých. Vyplývá to z revizního výzkumu této lokality, na kterém se podíleli archeologové z Univerzity Palackého v Olomouci a Univerzity Karlovy v Praze ve spolupráci s kolegy z dalších univerzit a institucí. Novinářům to dnes sdělil mluvčí UP Egon Havrlant. První předběžné výsledky výzkumu archeologové představí v září na konferenci Kras, jeskyně a lidé v Blansku.

Dosud neznámou osadu Keltů odkryly výkopy pro optické kabely v Hrdibořicích na Prostějovsku. Archeologové zde kromě toho našli středověkou keramiku, pozdně renesanční kamnové kachle nebo portrétní kachle.

Stopy 7000 let starého jídla z období neolitu objevili vědci na povrchu pravěké keramiky z jižního Balkánu. Ukázalo se, že naši předci si pochutnávali na jídlech s vepřovým masem, moukou a divokými rostlinami. Na výzkumu se podíleli odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

V Seloutkách na Prostějovsku archeologové odhalili další komorový hrob z doby halštatské. V lokalitě Na Šťastných, kde probíhá výstavba rodinného domu, byl hrob ženy s železnými a bronzovými šperky a korálky. V Seloutkách jde o již patnáctý komorový hrob platěnické kultury.

Asi tisíc let starou kostru zhruba dvanáctiletého chlapce vykopal v Kralicích na Hané na Prostějovsku majitel zahrady při hloubení bazénu. Hrob pochází z období mladší doby hradištní a podle archeologů bude bezpochyby součástí většího středověkého pohřebiště.

Zhruba 200 loštických pohárů z archeologických nálezů a především ucelený chronologický vývoj tohoto unikátního druhu keramiky přináší nová expozice, která se dnes otevřela v Památníku Adolfa Kašpara v Lošticích. Silnou tradici hrnčířství regionu zachycuje od období pravěku až do počátku 20. století. Expozice, která vznikala dva roky, zabrala celé přízemí památníku, řekl kurátor Jakub Halama z Vlastivědného muzea v Šumperku.