Málokomu je potřeba připomínat, že v Olomouci byla založena druhá nejstarší vysoká škola v českých zemích po Karlově univerzitě v Praze. Dnes je město díky této mimořádné univerzitní tradici trochu posměšně přezdíváno jako "Hanácké Oxford". V Olomouci však vznikl také první vědecký časopis na území Habsburské monarchie a možná někoho překvapí, že mimořádným centrem vzdělanosti byl v 16. století i sousední Přerov. Mimo jiné zde studoval jeden z největších učenců své doby.

Ačkoliv se během první světové války zákopy českým vnitrozemím netáhly, i na našem území se lidé mohli setkat s odrazem válečného dění. V olomoucké vojenské nemocnici ležely stovky zraněných vojáků z Rakousko-Uherska, ale i jiných států válčících na frontách války.

Upíři jsou populárním námětem knih nebo aktuálně oblíbených romancí pro náctileté dívky. Fenomén upírství provází lidskou historii řadu let. Málokdo ví, že v historii s nimi měli snad nejbohatší zkušenosti právě Hanáci. A věděla to celá Evropa.

Jako dominantu Olomouce obvykle vnímáme svatováclavský dóm nebo kostel sv. Michala na svatomichalském návrší. Většina Olomoučanů pak dobře zná chrám sv. Mořice vedle “Prioru”, tedy galerie Moritz, podle něhož je rekonstruovaný Prior přejmenovaný. Pravou architektonickou kuriozitou je i kostel Neposkvrněného početí panny Marie. Že nevíte, kde je? Ale víte.

Ve věku 95 let zemřela emeritní profesorka Univerzity Palackého Libuše Hrabová. Uznávaná historička se zaměřovala na středověké dějiny střední Evropy. Před rokem 1989 čelila útisku komunistického režimu, až do revoluce mnoho let pracovala jako řadová knihovnice. Při revoluci se zapojila do aktivit Občanského fóra a poté do demokratické obnovy olomoucké univerzity. Navždy odešla v den výročí revolučních událostí - 17. listopadu.

U příležitosti sto padesátého výročí narození vlastence, advokáta, literáta a dlouholetého olomouckého starosty Richarda Fischera vydala Vědecká knihovna Olomouc novou knihu s názvem Život je mnoho. Kromě publikace je významné osobnosti z Hané věnována i speciální výstava v prostorách knihovny.

Prostějovská rodačka Věra Běhalová se zapsala především do kunsthistorie. Její životní a profesní příběh je příběhem statečné a morálně silné ženy, katoličky, politické vězeňkyně, emigrantky, historičky umění a uznávané odbornice na architekturu a umění 19. a 20. století.