Se zpožděním přichází do kin další český film inspirovaný osudy reálné osobnosti. Šarlatán ztvárňuje různé životní etapy svérázného léčitele Jana Mikoláška (1889-1973). Snímek natočila polská režisérka Agnieszka Holland podle scénáře Marka Epsteina.

František Josef I. (*18. 8. 1830  +21. 11. 1916) rakouský císař, milovník vojenství a armády, vášnivý lovec a nikdy nekorunovaný český král vládl dlouhých osmašedesát let. Na jedné straně byl oslavován, na straně druhé zase kritizován. Je třeba však jej posuzovat objektivně v kontextu doby. Především je třeba vyzvednout vytvoření parlamentního sytému, systému veřejné správy, dále rozvoj průmyslu, vědy a techniky. 

Přerovský dokumentární film mapující Přerovské povstání, první české ozbrojené povstání proti nacistům, se dočká své odložené premiéry v polovině září. Tvůrci dokumentu první promítání naplánovali na 12. září u příležitosti Dnů evropského dědictví, řekla spoluautorka a režisérka snímku Svatava Měrková. Snímek měl být původně promítnut v přerovském kině Hvězda v den 75. výročí výročí, tedy 1. května. Kvůli pandemii koronaviru se však premiéra musela přesunout.

Na středověký hrad Helfštýn na Přerovsku zamíří nadcházející víkend šermíři. Pro návštěvníky chystají alespoň malou ochutnávku svých vystoupení, původně avizovaný velkolepý květnový Festival vojenské historie museli kvůli pandemii koronaviru odložit. Akce s názvem Šermířské dny s Adoreou budou druhou vekou událostí z programu hradu, který nahradil původně zrušené akce naplánované na letošní rok, řekla dnes mluvčí hradu Eva Lehnertová.

Představitelé města v pátek 10. července naplnili speciální časovou schránku, která bude vložena do nejvyšší části opravené špice radniční věže. Vzhledem k tomu, že se schránky otevírají jen jednou za několik desetiletí, dostali Olomoučané možnost vzkázat příštím generacím, jak se žilo v nevyzpytatelném roce 2020. Do dvou tubusů byly uloženy například fotografie města, jízdenky MHD nebo pamětní mince. Dostal se sem ale také program kina Metropol, roušky nebo ponožky s motivem tvarůžků.

Česká republika si dnes připomíná odkaz církevního reformátora Jana Husa, který byl pro své názory upálen před 605 lety na koncilu v německé Kostnici. Lidé si mohou jeho památku připomenout na bohoslužbách v Betlémské kapli v Praze, v Husově rodišti - Husinci u Prachatic nebo na Kozím Hrádku na Táborsku, kde pobýval, když nesměl kázat v Praze. Kromě snah o reformu církve i společnosti je Husovi připisováno autorství traktátu O českém pravopise, který odstranil z češtiny spřežky a zavedl diakritická znaménka. Šestý červenec je v českém kalendáři státním svátkem od roku 1990.

Historický pohon bývalého mlýna a truhlárny v Rapotíně na Šumpersku se dostal na seznam kulturních památek. Zařadilo jej tam ministerstvo kultury na návrh památkářů, podle nichž jde o unikátní technickou památku z druhé poloviny 19. století. Informoval o tom mluvčí olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu Vlastimil Staněk.

Dalších 13 kamenů zmizelých bylo ve čtvrtek instalováno v ulicích Prostějova. Kolemjdoucím připomenou tragický osud židovských obyvatel města za druhé světové války přímo u domů, ve kterých bydleli před odvlečením do koncentračních a vyhlazovacích táborů. Termín ukládání pamětních kamenů chtěl prostějovský spolek Hanácký Jeruzalém původně stanovit na datum co možná nejbližší k 75. výročí konce druhé světové války, kvůli epidemii koronaviru musel být ale posunut na závěr června.

Masakr karpatských Němců ze Slovenska čs. vojáky na návrší Švédské šance nedaleko Přerova byl jedním z nejhorších případů msty na německy mluvícím obyvatelstvu v poválečném Československu. Brutální vraždu 267 lidí, převážně žen, dětí a starců, nařídil důstojník čs. armády Karol Pazúr před 75 lety, v noci z 18. na 19. června 1945.

Na stavbu prvních železnic bývalého Rakuska-Uherska se zaměří nová výstava, která bude od úterka k vidění v Muzeu silnic ve Vikýřovicích na Šumpersku. Návštěvníkům představí první období výstavby a provozu Severní dráhy císaře Ferdinanda a Severní státní dráhy. Podíleli se na ní i bratři Kleinové, jejichž firma má kořeny na Šumpersku. Výstava nese název z Vídně na sever a otevřena bude do poloviny září, řekla vedoucí muzea Alena Turková.