Reprezentativní publikace známého prostějovského výtvarníka a kumštýře Tomáše Vincence o historii prostějovského pivovaru získala Cenu veřejnosti Olomouckého kraje za výjimečný počin v oblasti kultury. Kniha mapuje vývoj vaření piva v Prostějově a obsahuje desítky fotografií, dokumentů a řadu textů.

Olomouc se historicky řadila k největším německým městům na Moravě. Pařila mezi takzvané německé jazykové ostrovy obklopené českým venkovem. Dominance německého obyvatelstva byla zásadně narušena vznikem Velké Olomouce po 1. světové válce a definitivně skončila odsunem Němců po 2. světové válce.

Dnes si připomínáme pro křesťany nejsvátečnější den v roce - Boží hod velikonoční nebo také Hod boží velikonoční či Velikonoční neděli. Tento den by se měl nést v duchu velkých oslav.

Olomoucké tvarůžky si letos připomínají 150 let od zahájení výroby v Lošticích na Šumpersku. Z malé rodinné živnosti vyrostla moderní firma, která přežila katastrofy, války i znárodnění. Přinášíme několik střípků z historie této oblíbené pochoutky.

Velikonoce nejsou jen o pomlázce a malovaných vejcích. Připravili jsme kvíz, který prověří, jak dobře se orientujete v jejich původu, symbolech i méně známých souvislostech. Zvládnete odpovědět na všechny otázky správně?

Zajímavou osobností prostějovského hudebního života byl advokát a hudebník Jiří Škrach. Dirigoval také Orchestrální sdružení a byl jeho předsedou. Pocházel z rodiny prostějovského advokáta a hudebníka Josefa Škracha. Měl dva starší sourozence, bratra Vasila, pozdějšího významného filozofa, sociologa a tajemníka prezidenta T. G. Masaryka, a sestru Pavlu. Bydleli v Olomoucké ulici číslo 18.

Zajímavým památkovým objektem v centru města Prostějova je Pavlátův dům zvaný též U Rocha. Jedná se o rohový dům číslo 11 zasahující do náměstí T. G. Masaryka a do Žižkova náměstí. Původně to byl gotický měšťanský dům asi ze druhé poloviny 16. století. Na jeho rohu je poštovní schránku Jiřího Wolkera.

Když průměrný turista vystoupí na pražském hlavním nádraží, vidí secesní architekturu, dlážděné uličky a středověký orloj. Nabude dojmu, že se zastavil v čase v té nejlepší verzi „staré dobré Evropy“. Tento obraz je ale dokonalou kamufláží. Pod nánosem staletého prachu a barokních kudrlinek totiž tepe jedna z nejprogresivnějších digitálních ekonomik kontinentu. Česko není jen zemí piva a hokeje; je to globální lídr v kybernetické bezpečnosti, herním průmyslu a e-commerce logistice. Zatímco zbytek světa obdivuje Karlův most, Češi tiše kódují software, který pohání miliony počítačů od New Yorku po Tokio.

Šumperk si připomene upálení Jana Zajíce, studenta zdejší průmyslové školy, který se před 57 lety upálil na protest proti okupaci a nastupující normalizaci, byl další živou pochodní po Janu Palachovi. Pietní shromáždění se bude konat v pátek.

Ve východní části Smetanových sadů v Prostějově, v prodloužení osy Havlíčkovy ulice nedaleko Národního domu, se nachází zajímavý artefakt. Je to pískovcový obelisk ve tvaru komolého jehlanu označovaný jako Spaniův obelisk. Vytvořil jej v roce 1825 z miletínského pískovce kameník Jan Heinrich.