Politika Karla Schwarzenberga, hudebníka a aktivistu Michaela Kocába či diplomatku a herečku Magdu Vášáryovou chce ocenit za rozvoj demokracie Univerzita Palackého v Olomouci při listopadových oslavách 30. výročí sametové revoluce. Řada osobností se oslav, které se konají od 11. do 19. listopadu v Olomouci, také osobně zúčastní, informovala mluvčí univerzity Gabriela Sýkorová Dvorníková. Historické události připomene i řada besed, výstav a happeningů.

Okupační stávku v budově Filozofické fakulty Univerzity Palackého si po 30 letech chystají připomenout studenti tehdejšího stávkového výboru. Happening včetně ukázky dobových předmětů se uskuteční v neděli 17. listopadu, jeho cílem je ukázat veřejnosti, jak to tehdy v listopadu 1989 na akademické půdě vypadalo. Do akce se zapojují desítky lidí, kteří tehdy jako studenti revoluci na půdě UP prožívali. Řekl to spolupořadatel akce Tomáš Kasal.

Stoleté historii přerovské knihovny bude od příštího týdne věnována rozsáhlá výstava v Galerii města Přerova. Expozice návštěvníkům nabídne dobové rekvizity, archivní tisky, bibliografické tisky či jako raritu ukázku nejmenších knih, které se vejdou do dlaně. Kromě 100. výročí knihovny expozice zmapuje i vývoj knihovnictví na Přerovsku. K vidění bude na Horním náměstí od 17. října do 17. listopadu, řekla vedoucí galerie Lada Galová.

Olomoucká radnice chce vytvořit nástroj pro snažší vyhledávání historických reálií pro laiky i odbornou veřejnost. V encyklopedii naleznete informace o osobnostech i místech spjatých s městem.

Více než sto fotografií, které zachycují listopadové dění v roce 1989, mohou lidé ode dneška vidět na Horním náměstí v Olomouci. Výstavu Okamžiky sametové revoluce připravila k jejímu 30. výročí Česká tisková kancelář (ČTK). Olomouc je druhou zastávkou venkovní expozice, premiéru měla v létě v Uherském Hradišti. Snímky pocházejí z archivních fondů agentury, další ČTK získala ze soukromých sbírek či muzeí třicítky měst a obcí z celé republiky.

Hranice na Přerovsku otevřely upravenou proluku u synagogy. Zdobí ji plastika výtvarnice Christine Habermannové von Hoch odkazující na historii hranické židovské komunity, která byla vyvražděna během druhé světové války. Na 197 hranických obětí holokaustu již v proluce upozorňuje také pamětní deska, která je zde umístěna od konce 90. let. Náklady na rekonstrukci prostoru včetně umístění nové plastiky byly přes milion korun, řekl mluvčí radnice Petr Bakovský.

Téměř osmdesát památkových objektů, do kterých se lidé nemohou podívat běžně, bude první zářijový týden zpřístupněno pro veřejnost v Olomouci jako součást letošního ročníku Dnů evropského dědictví. Program týdenní akce od 2. září do 8. září zahrnuje koncerty, filmové projekty, divadelní představení i ukázky street artu. Letošní Dny evropského dědictví mají podtitul Svobodná Olomouc, kterým organizátoři odkazují na události z listopadu 1989.

Prvních 11 kamenů zmizelých, takzvané stolpersteine, bude v září rozmístěno v ulicích Prostějova. Kameny připomenou tragický osud židovských obyvatel Prostějova za druhé světové války přímo u domů, ve kterých bydleli před odvlečením do koncentračních a vyhlazovacích táborů. Stolpersteine budou uloženy i za čtyřletou Evu Gottlobovou a sedmiletého Pavla Gottloba, zavražděné v Malém Trostinci, sdělil Michal Šmucr ze spolku Hanácký Jeruzalém, který akci organizuje.

Jen pár kilometrů z centra Olomouce leží Křelov, na jehož okraji se nachází drahokam mezi olomouckými forty. Řeč je o Fortu XVII, který je jako jeden z mála v Olomouci využitelný pro širokou veřejnost. V jeho útrobách najdete luxusní restauraci, která vás zavede zpět do dob Rakouska Uherska, svůj výlet sem si můžete doplnit i prohlídkou hned tří muzejních expozic.

V rámci Dnů evropského kulturního dědictví ve dnech 7. – 9. září mohou zájemci navštívit trasu prohlídkového okruhu Hrad se představuje, která se uskuteční na hradě Bouzov.