Možná skoro tři století nikdo nevstoupil do podzemního prostoru pod kaplí v těle sloupu Nejsvětější Trojice v historickém jádru Olomouce. Barokní památka a chlouba hanácké metropole prochází komplexním restaurátorským zásahem, při kterém se archeologové vydali i do malé místnosti pod kaplí. O té se ví už od roku 2001, kdy objevili odborníci pod vápencovo-břidlicovou dlažbou záklop, který provrtali a do prostor s kruhovým půdorysem se tehdy podívali pouze kamerovou sondou.

Vytvořilo se z literárního kroužku, který se scházel od roku 1902 v hostinci U Habustů. Jeho vůdčími osobnostmi byli profesoři prostějovské reálky. Sdružení pokrokových lidí bylo založeno na první valné hromadě 29. dubna 1905. Jeho předsedou se stal soudní adjunkt Otakar Heydušek, místopředsedou profesor reálky Jan Zachoval a jednatelem profesor Karel Juda. Cílem bylo šířit a pěstovat vědomosti o osvětových, národních, sociálních a hospodářských otázkách. Prostředkem k tomu přednášky, vydávání knih a časopisů a umělecké výstavy. Ve sdružení se sešli lidé různých politických názorů. Byli zde mladočeši, staročeši, sociální demokraté a národní socialisté.

V současné době vzniká Pamětní kniha věnovaná československým vlastencům zavražděným během druhého stanného práva v Praze-Kobylisích. Jejich seznam obsahuje 545 osob. Jedním z nich je prostějovský rodák, chemický inženýr a ředitel cukrovarů Rajmund Hrubý.

Je vidět už z dálky během cest po okolních silnicích automobilem, na kole nebo jinak. Je dominantou neveliké vesnice, ale podobně monumentální stavbu nenajdeme ve většině historických měst.

Před sto padesáti lety zemřel český legendární herec František Krumlovský. Legenda ho líčila jako věčného poutníka štvaného jakýmsi vnitřním neklidem z jednoho krátkého angažmá do druhého, jako nesmrtelného pijáka, který skončil život v bídě a žebrotě.

Unikátní výstava v prostějovském muzeu připomíná osudy tisíců italských obyvatel Jižního Tyrolska a Přímoří, kteří byli za první světové války vysídleni na území současné České republiky. Výstava nazvaná Druhý domov/ Česko-italské přátelství z Velké války bude otevřena do září, pak se přesune do Olomouce.

Děj třinácté knihy přerovské spisovatelky Lenky Chalupové je zasazen do období let 1937 až 1938, román s názvem Když se trhá nebe nese hlavní motivy rodinných vztahů, náboženské tradice a předválečného společenského napětí. Oceňovaná autorka znovu využila dobových reálií, součástí příběhu je například zobrazení někdejší dětské ozdravovny Charlotty Masarykové pro neduživé děti v Čekyni, místní části Přerova.

Hanácká básnířka, národopisná pracovnice a přítelkyně Petra Bezruče Ludmila Losíková z Kostelce na Hané na Prostějovsku se narodila před 130 lety. Pocházela z rodiny bednářského mistra Karla Menšíka z Kostelce. Již od mládí se zajímala o kulturu. Jejími vzory byly spisovatelky Božena Němcová, Karolina Světlá, Eliška Krásnohorská a Tereza Nováková.

Wittgensteinova ulice se v Olomouci táhne od křižovatky u atletického stadionu až po kruhový objezd za dvěma rameny řeky Moravy, kde pokračuje jako Tovární ulice. Jméno má po jednom z nejvýznamnějších myslitelů 20. století, který zde byl na vojně.

Prázdniny začaly, a proto přinášíme několik tipů na hrady a zámky v Olomouckém kraji, které okouzlí nejen svou architekturou a atmosférou. Ať už se chystáte na výlet s rodinou, partnerem nebo sami, Bouzov, Helfštýn, Čechy pod Kosířem, Šternberk a Velké Losiny nabídnou zážitky, na které se nezapomíná.